Je mi to skoro líto, ale nemáte pravdu prakticky v ničem;
1/ Plemena psů
Pomineme-li fakt, že se jedná o cílené šlechtitelské snažení, tak je třeba vypíchnout, že dědičné jsou pouze ty vlastnosti plemene, které mají reálně existující a dostupný genetický základ. Potom je možné "odladit" je během několika
psích generací. Ovšem vyšlechtit např. Husky, který je extrémně odolný proti chladu - to je záležitost šlechtitelské práce několika
lidských generací. A samozřejmě jde vždy o cílený výběr, nikoliv přírodní výběr - ten je vždy mnohonásobně pomalejší.
2/
Poncirus trifoliataHodně špatný příklad. Tento citronečník pochází z vysoko položených oblastí Číny, kde běžně klesá teplota pod -30 °C. Takže žádné přizpůsobování se v pražské BZ nekonalo
3/ Teplotní tolerance gudejí
Hodně špatný příklad. Jejich schopnost akceptovat nízké teploty vychází z toho, že jejich rozšíření je až na výjimky (a ty jsou teplomilné) z náhorních plošin, běžně dosahujících přes 2000 m n.m., kdy bývají místy i přízemní mrazíky. Tam ovšem žijí už 9 milionů let (první známý předek živorodých gudejí
Tapatia occidentalis)
4/ Pseudoxiphophory
Mylná interpretace. Jejich odolnost vychází jednak z dlouhodobého chovu v chladnějších podmínkách (což sám v předchozím příspěvku naznačujete) a druhak z toho, že tento rod je v podstatě chladnomilný - větší část jeho druhů žije dokonce společně s gudejemi. Nejde tedy o přenos získané vlastnosti do další generace.
Ve Vaší první větě čtu
"Nejde o přímé přenášení "zkušeností", ale genetickou odpověď na vliv prostředí."A hned v druhé
"Lysenkovo učení neobhajuji..." Tak to snad abyste si zjistil, co Lysenko hlásal, potom zjistíte, že to, co tvrdíte je lysenkismus v nejčistší formě