Metody provozu rostlinných akvárií



Akváriové rastliny - hnojivá, co2, pmdd, popis rastlín, pestovanie - starostlivost....

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 02 Feb 2016 08:39 am

http://planta.aquariana.cz/fotosynt_01.htm

zaujimavy pohlad na liebigov zakon minim pri vzajomnej interakcii svetla a CO2
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Reklama

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 06 Feb 2016 14:31 pm

rad by som tu zase rozputal debatu a bol by som rad, keby sa zapojili ludia, ktorí maju ake take skusenosti, resp maju dojem, ze ich prispevok bude prinosom.
zacital som sa do stranok, na ktore tu upozornil larix, a ktore som ja doteraz nepoznal. Okrem ineho ma zaujal aj tento clanok..

http://golias.net/akvaristika/rostliny-deficience

ktory rozobera problematiku hnojenia z trosku inej strany. Autor definuje nie len deficit, ale aj toxicitu prvkov, co naznacuje rozpor medzi touto teoriou a metodou hnojenia EI. Co ma ale zaujalo najviac je myslienka, kedy autor rozlisuje vyzivovy apetit jednotlivych druhov rastlin. To co jedna rastlinka potrebuje ako nutnost, ina,..hoci zasadena hned vedla moze povazovat za toxicku hodnotu a tak ladovat do akvarii predpokladane hodnoty roztokov moze kludne viest k blokovaniu niektorych prvkov, alebo dokonca k toxicite. Tyzdenny reset vody je sice pekna vec, ale stale je to len TYZDENNA frekvencia a medzi tym je v akvariu mnozstvo mozno nevyuzitych latok.

A ked sa nad tym zamyslim ako celkom, uz nijak to neviem zklbit s roznymi vypoctami, kalkulackami. pride mi to ako snazit sa pinzetov rozdelovat prvoky podla farby:-). nech lejeme do akvarka "cokolvek", a akokolvek sa snazime si nase davky zdovodnit ( kalkulacka, predpoklad, metoda, skusenost....), vzdy je to len obycajny odhad, mozno na mile vzdialeny od skutocnych potrieb. ma potom vyznam sa hrat na konkretne hodnoty roztokov, mg/l, ppm, g.. atd?
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 09 Feb 2016 20:13 pm

hooopy, ono pri makroživinách väčšinou riziko toxity pri bežných dávkach hnojív nie je nejako extrémne vysoké. Iná situácia je s mikroživinami, pri ktorých je rozdiel medzi deficitnou a toxickou koncentráciou často veľmi malý. Rozdiely v nárokoch medzi jednotlivými druhmi rastlín určite sú ale myslím si, že pri bežnej prevádzke rastlinného akvária to nejako extra detailne riešiť netreba. Sú druhy na prehnojenie citlivejšie (napr. Rotala wallichii) ale vo všeobecnosti stačí jednoduchý algoritmus (dobre ho popísal aj chnuro v článku o hnojení) - snažiť sa držať hodnoty živín vo vode na nejakej rozumnej hodnote, pri ktorej je riziko toxicity aj pre citlivejšie druhy malé a hlavne si dávať pozor na ich zodpovedajúce pomery. Aby dodávané živiny korešpondovali s obsahom CO2 a dávkovaním svetla a nedochádzalo k deficitu ani kumulácii, je dobré si spotrebu živín otestovať. Ja preto považujem (kvalitné) testy vody za celkom prospešný vynález. Umožňujú dávkovať do vody aspoň približne toľko hnojív, koľko treba a nezaťažovať zbytočne organizmy akvarijných živočíchov nadmerným množstvom hnojív. Bohužiaľ, ako som už na rôznych miestach viackrát písal, mnoho akvaristov testy zatracuje s argumentom typu "deficit živín predsa môžem pozorovať na stave rastlín" ale neberú do úvahy druhú stranu mince a to je možný toxický nadbytok. O toxicite rôznych látok, ktorými hnojíme, je množstvo aj voľne dostupných vedeckých prác. Na niektoré z nich odkazuje aj Marcel. Podobná situácia je aj s hnojením uhlíkom - pri koncentráciách nad 20 ppm sa rybám začínajú v obličkách tvoriť vápenaté inkrustácie, ktorých dôsledkom je nakoniec neinfekčná vodnateľnosť a smrť. Na rybe sa nemusia prejavovať žiadne viditeľné symptómy a exitus nastáva až po čase, takže bežný záver je, že ryba zomrela z neznámych príčin, prípadne "na starobu" (napríklad neónka po 3 rokoch :-) ) Ešte citlivejšie na niektoré substancie sú bezstavovce. O glutaraldehyde a jeho derivátoch ani nemá zmysel hovoriť. Liať do akvária vedome vysoko toxickú chemikáliu mi príde ako dosť veľké násilie.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod budulinecek » 10 Feb 2016 10:02 am

larix napísal:............. je dobré si spotrebu živín otestovať. Ja preto považujem (kvalitné) testy vody za celkom prospešný vynález. Umožňujú dávkovať do vody aspoň približne toľko hnojív, koľko treba a nezaťažovať zbytočne organizmy akvarijných živočíchov nadmerným množstvom hnojív. Bohužiaľ, ako som už na rôznych miestach viackrát písal, mnoho akvaristov testy zatracuje s argumentom typu "deficit živín predsa môžem pozorovať na stave rastlín" ......

A které z těch testů jsou kvalitní? Vyzkoušel jsem v minulosti celou řadu značek a vždy jsem se setkal s tím že testy ukazovaly hodnoty, které byly nesmyslné. Jako kvalitní test lze považovat podle mě jen laboratorní rozbor, ale ten je pro nás běžně nedosažitelný s potřebnou frekvencí a rychlostí výsledků. Akvarijní testy považuji jen za velmi orientační a hlavně proto jsem je přestal používat.
budulinecek
 
Príspevky: 341
Obrázky: 28
Založený: 25 Feb 2007 14:01 pm
Bydlisko: Krkonoše

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 10 Feb 2016 10:42 am

Ja mám dobré skúsenosti stestami JBL a Sera. Ďalší akvaristi odporúčajú aj značky Tetra a Salifert. Súhlasím s tým, že tieto hobby kolorimetrické testy sú veľmi hrubo orientačné, to je bez debaty, rovnako súhlasím, že spoľahlivé údaje dodá iba kvalifikovaný laboratórny rozbor. No moje výsledky pri ich použití bezchybne korešpondujú s úpravami dávkovania hnojív, rovnako vo vodovodnej vode namerali približne to, čo uvádza môj dodávateľ pitnej vody v laboratórnom rozbore. Pri týchto značkách som sa nestretol s tým, že by namerali hodnoty, ktoré nedávajú zmysel. V tvojom prípade predpokladám nejaký problém (nekvalitné značky, preexpirované, chyba v postupe titrácie, nesprávne skladovanie...). Uvedené sa týka testov koncentrácie NO3, NO2, PO4, K. Kvalitný a dostatočne citlivý test na železo som doteraz neobjavil. Samozrejme, dávkovanie hnojív sa dá nastaviť aj bez testov, no vyžaduje si to určité skúsenosti s determináciou deficiencie prvkov podľa prejavov rastlín a taktiež takýto spôsob si vyžaduje podstatne dlhší čas. Keď v súčasnosti testy nepoužívaš, máš predstavu aké koncentrácie dosahujú jednotlivé látky v tvojej akvarijnej vode?
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod budulinecek » 10 Feb 2016 16:54 pm

Nemám představu. Hnojím nějaké minimální dávky tak abych na rostlinách neviděl projevy nedostatku živin a trochu to rostlo. Je pravda že jsem se omezil na méně náročné rostliny a šel pryč i s přidáváním CO2 z bomby. Tomu samozřejmě musí odpovídat slabší osvětlení.
Zkoušel jsem testy co jsi jmenoval, mimo Salifertu. Ještě jsem měl ty Ratajovy - s nima jsem v podstatě začínal. Ale prostě to co ty testy ukazovali nekorespondovalo s projevy rostlin a řas. Např. sinice v akva a měřil jsem PO4 na nule NO3 kolem 30mg/L. Tak jsem pouze zvýšil dávkování NO3 do akva a sinice byla pryč. Ale podle testů to nebylo vůbec prostředí pro vznik sinice. Zrovna kolem tohodle případu jsem toho zkoušel vícero - původně jsem se řídil podle výsledků testů a ubral na hnojení NO3 a přidal PO4 a výsledek byl větší kalamita. Přitom pokud jsem si namíchal kontrolní vzorek s danou koncentrací tak to ten test měřil správně, ale to co ukázal z akvarijní vody prostě neodpovídalo. Jestli v akváriu bylo něco co ty testy ovlivňovalo netuším, prostě jsem na testy zanevřel a dělám to bez nich a jde to taky dobře.
Jinak v jednom čase na stejnou akvarijní vodu použity dva testy na NO3 a jeden ukázal 0 a druhý přes 20mg/L a oba ve stejném okamžiku dokázaly čistý kontrolní vzorek změřit stejně správně. Prostě ty testy mě přišly nevyzpytatelné. Samozřejmě předpokládám maximální čistotu nádobek ve kterých měřím a kterými odebírám vzorek vody z akva a samozřejmě neprošlé testy skladované dle uvedených podmínek. Je jasné že u starých nebo špatně skladovaných testů mohou měřit úplné nesmysly. Je otázka ale jak třeba testy byly skladovány než se ke mě dostaly. Třeba je obchodník nechal v létě v autě na slunci a pak mohou být klidně znehodnocené vysokou teplotou nebo na opak to samé v zimě při mrazech - to se nedozvíme a je to sázka do loterie něčím takovým se řídit. Prostě jsem to už zavrhl.
Celkově si myslím že všechny ty metody hnojení se nedají univerzálně používat a je to jen jakýsi odrazový můstek jak s hnojením začít, ale pak je potřeba vše stejně upravovat a ladit a vytvořit si vlastní systém, který mě bude v mých akváriích fungovat. A v případě mikroprvků bude záležet i na kvalitě použitého hnojiva. Já používám Tenso Coctail (YaraVita), ale v klidu bych doporučil na mikroprvky komerční hnojiva. I obyčejný Bioflor od Rataje mě fungoval skvěle.
budulinecek
 
Príspevky: 341
Obrázky: 28
Založený: 25 Feb 2007 14:01 pm
Bydlisko: Krkonoše

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 10 Feb 2016 17:33 pm

Budulinecek. Suhlas. Nakoniec je to vzdy o vlastnom hnojeni, nastavenom na konkretne akvarium. Sposob ako knemu dojdes je pre kazdeho asi iny, Mne osobne sa tiez viac paci pozorovanim rastlin. Podla mna je to jedina a realna odozva tom, ako sa rastlinam dari. Zbytocne budem merat hodnoty, ked rastliny sa budu tvarit aj tak inak.
Test moze byt napomocny, ale taktiez nemusi. vid tvoj pripad, kedy si testy testoval a spravali sa nevyspytatelne.
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 10 Feb 2016 18:22 pm

Ratajove testy sú podľa mňa jedny z najhorších. Ak by som mal podobnú skúsenosť s testami, tiež by som možno zvažoval ich nepoužívanie. Ako som už písal, samozrejme to ide aj bez nich. V podstate pre mňa je ich hlavným zmyslom to, aby som mal rámcovú predstavu o absolútnych hodnotách koncentrácií jednotlivých živín. V redukovanom zmysle by stačil test na NO3 a ostatné živiny by sa už dopĺňali na základe prejavov rastlín a rias. Tým by sa celé spektrum živín dostalo na požadované hodnoty v konkrétnom akváriu.

Ono v zásade nie je problém vyladiť hnojenie tak, aby akvárium bez problémov fungovalo. Lenže pozorovaním akvária dokážeme odhaliť iba relatívny nedostatok/nadbytok. Pritom absolútne koncentrácie živín môžu vyletieť dosť vysoko.

Príklad - keď sa na starších listoch sa objavia dierky, väčšina akvaristov automaticky začne pridávať viac draslíka a ani sa nezamyslia nad možnosťou ubrať ostatné makroživiny. Pritom pokojne môže ísť o relatívny deficit, prípadne vyvolaný deficit a v absolútnom vyjadrení môže byť draslíka násobne viac, ako vyžadujú rastliny, iba nie je zachovaný uspokojivý pomer jeho obsahu k obsahu ostatných živín. Bez testov je pritom ťažké odhadnúť, ktorý spôsob úpravy hnojenia je ten vhodnejší.

Koncentrácie okolo 20 ppm NO3 majú preukázateľne negatívny vplyv na zdravotný stav niektorých citlivejších druhov rýb, pre euryekné druhy sú tie hodnoty okolo 40 ppm NO3. To sú čísla, ktoré sa podľa môjho názoru vo väčšine rastlinných akvárií bežne prekračujú.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 10 Feb 2016 19:57 pm

larix napísal:V podstate pre mňa je ich hlavným zmyslom to, aby som mal rámcovú predstavu o absolútnych hodnotách koncentrácií jednotlivých živín.
Ono v zásade nie je problém vyladiť hnojenie tak, aby akvárium bez problémov fungovalo. Lenže pozorovaním akvária dokážeme odhaliť iba relatívny nedostatok/nadbytok. Pritom absolútne koncentrácie živín môžu vyletieť dosť vysoko.

Príklad - keď sa na starších listoch sa objavia dierky, väčšina akvaristov automaticky začne pridávať viac draslíka a ani sa nezamyslia nad možnosťou ubrať ostatné makroživiny. Pritom pokojne môže ísť o relatívny deficit, prípadne vyvolaný deficit a v absolútnom vyjadrení môže byť draslíka násobne viac, ako vyžadujú rastliny, iba nie je zachovaný uspokojivý pomer jeho obsahu k obsahu ostatných živín. Bez testov je pritom ťažké odhadnúť, ktorý spôsob úpravy hnojenia je ten vhodnejší.


Aby to nevyzeralo, ze sa tahame za slovicka, alebo nebodaj vytahujem nieco mimo kontext. Ale to je presne to , o com pisem. Testy ti daju ramcovu predstavu, pretoze su to naozaj orientacne testy, a vobec nemusia suhlasit so skutocnostou. Mozu napomoct, ale nesmu byt zakladnym kamenom.
A kedze vsetky kalkulacky vychadzaju z pomerne presnych hodnot a opieraju sa o konkretne namerane hodnoty, moze to byt celkom zavadzajuce. Ako pises, larix, testy mozu byt odrazovym mostikom, ale to je vsetko. Prave Golias rozpisuje problematiku nepresnosti testov, dokonca laboratornych. Nepresnosti z pohladu spotreby, nie z pohladu nameranej hodnoty.
priklad 1:Dam tyzdenne do stlpca 30mg/l NO3. na konci tyzdna nameram 5mg/l. Kolko spotrebovali rastliny a kolko "vcucla" amazonia? kolko prvkov sa vyzrážalo?
priklad 2: dam tyzdenne do akva 5mg/l, na konci tyzdna namera 5mg/l. nemaju rastliny sptrebu? alebo kolko pustilo do stlpca vyzivove dno? Teoria difuzie hovori: uvolnovat do prostredia s vyssou koncentraciou prvku do prostredia s nizsou koncentraciou.

poznamka k prikladom: testy, ktore pouzivam, hoci aj najlepsie kvapkove na trhu (u mna JBL), maju predsa svoju chybu, odchylku, a navyse,,, su kolorometricke. t.j. dalsia chyba, ktora sa vnasa do merania je chyba odcitania. A cele sa to stava ako som uz pisal minule: "presne scitanie nepresnych cisiel"
podobne filozoficke debaty som kedysi viedol aj s chnurom. Presli roky, a ja som stale na tom istom. Asi som to cele nepochopil.
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 10 Feb 2016 20:12 pm

hooopy, my sa bavíme o dvoch rôznych veciach - ty píšeš o presnosti testov, v čom s tebou úplne súhlasím a ja o relatívnom versus absolútnom obsahu živín :) Neviem, či má zmysel v tejto debate pokračovať, navyše v tejto téme.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod budulinecek » 10 Feb 2016 23:30 pm

larix napísal:......Ono v zásade nie je problém vyladiť hnojenie tak, aby akvárium bez problémov fungovalo. Lenže pozorovaním akvária dokážeme odhaliť iba relatívny nedostatok/nadbytok. Pritom absolútne koncentrácie živín môžu vyletieť dosť vysoko......

Od toho mám pravidelné výměny vody a každý měsíc jednou hnojení úplně vynechám. A to aktuálně jak jsem psal hnojím velmi skromně. Stejně tak to je u EI - proto tam je reset.
Je ale také potřeba vycházet z toho jakou mám vstupní vodu. Já mám docela kliku na velmi měkkou vodu a téměř nulovými dusičnany a i ostatní prvky jsou zanedbatelné. Aspoň podle rozborů které mám z naší obce.
Součástí kalkulaček také bývá propočet jak se který prvek bude v akva hromadit při daném hnojení a výměně vody aniž by byla brána v potaz spotřeba rostlin. Z toho by se dalo vycházet a hnojení prvků naplánovat, aby se maximální možná koncentrace dostala nejvýše na nějakou přijatelnou úroveň. Tím by se dalo předejít "toxickým" koncentracím, ale je otázka jestli by rostliny dobře zvládly počáteční fázi s deficitem živin. Přeci jen takový systém by měl náběh i v řádu měsíců.
budulinecek
 
Príspevky: 341
Obrázky: 28
Založený: 25 Feb 2007 14:01 pm
Bydlisko: Krkonoše

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 11 Feb 2016 00:08 am

S týmto názorom plne súhlasím. Pri striedmom prihnojovaní, pravidelných a dostatočných výmenách vody s vhodnými parametrami testy nie sú potrebné.
S vodou som na tom našťastie veľmi podobne. No napríklad akvaristi v Prahe alebo v centrálnej časti Brna pri vhodne nastavenom svetle nemusia hnojiť vôbec, tamojšia vodovodná voda obsahuje prakticky všetky potrebné živiny v dostatočnom množstve (info o obsahu draslíka však nie je verejne prístupné). Ja aktuálne pridávam hnojením týždenne približne polovičné množstvo dusíka ako akvarista v Prahe dodá do akvária jednou výmenou 33% obsahu nádrže :)
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Marcel G » 12 Feb 2016 16:06 pm

Jestli se mohu připojit k diskuzi, tak právě z výše uvedených důvodů (hromadění neznámého množství živin při hnojení do vodního sloupce) vnímám jako velmi rozumnou věc používání kvalitního substrátu; a právě z tohoto důvodu je mi tak sympatická filozofie ADA (která je na kvalitním substrátu postavená). Vím, že i v případě, kdy se budeme z 90% spoléhat na živiny v substrátu, budeme někdy muset do vody něco přidávat (především vápník, hořčík a draslík, a v některých případech třeba i mikroprvky). Osobně bych ale moc rád někdy vyzkoušel provoz rostlinného akvária s relativně silným osvětlením s mírným přihnojováním CO2 bez přidávání mikroprvků do vodního sloupce. Zatím jsem ještě neměl možnost to vyzkoušet (vždy jsem mikroprvky do vody přidával, alespoň v malých dávkách), ale teoreticky by to mělo s dobrým substrátem dlouhodobě fungovat i bez toho. Jak jsem psal, tak vápník, hořčík a draslík by asi ve vodě být měly (Diana Walstad s tím dělala pár pokusů a zjistila, že nedostatek těchto prvků ve vodním sloupci vede u řady rostlin k dramatickému zhoršení růstu), ale mikroprvků by měla být obrovská zásoba v každém druhém substrátu (pokud není vyloženě inertní), a kromě toho se tam něco dostane i z krmiva pro ryby/krevetky. A kořenící rostliny si je dokáží ze substrátu "vyextrahovat" (vylučováním H+ si okyselí vodu v okolí kořínků, díky čemuž přejdou některé mikroprvky do půdního roztoku, odkud si je pak do sebe rostliny natáhnou). Na získávání živin ze substrátu jsou rostliny dokonale uzpůsobené. Dokonce si myslím (i když to zatím nemohu nijak dokázat), že u některých živin možná některé rostliny preferují jejich příjem spíše kořeny (ze sedimentu), než listy (z vody). Podle mě tedy použitím vhodného substrátu můžeme riziko toxicity živin ve vodním sloupci značně eliminovat (a to z dlouhodobého hlediska). Připadá mi to mnohem lepší, pohodlnější a bezpečnější, než přidávat do vody kvanta živin a spoléhat se pak na výměny vody, když i při týdenní 50% výměně vody dochází v akváriu k dvojnásobnému nahromadění živin => tj. když bych týdně přidával do vody 25 mg/l NO3, tak při 50% výměně vody (1x týdně), budu mít za nějaký čas ve vodě nikoli těch 25 mg/l, ale 50 mg/l NO3! A to si spousta akvaristů vlastně ani neuvědomuje. Totéž pak platí i o mikroprvcích, kde už je i mírné předávkování mnohem rizikovnější (jak zmiňoval larix).
Obrázok používateľa
Marcel G
 
Príspevky: 4
Založený: 03 Jan 2014 19:44 pm

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 12 Feb 2016 20:01 pm

Ahoj Marcel. Na použití výživných substrátov, či už obohatených ílových na spôsob ADA alebo organominerálnych na spôsob D. Walstad v súčinnosti s nízkymi dávkami hnojív do vodného stĺpca je mi sympatické to, že ide o prírode maximálne blízky systém. Zároveň relatívne bezpečný pre živočíchy. Škoda len, že tieto substráty majú v akváriu praktické obmedzenia - organický substrát, ak nie je nejako fixovaný ako spodná vrstva komplikuje prípadnú manipuláciu s rastlinami a oba typy majú navyše obmedzenú životnosť, takže po čase je nutná buď výmena alebo postupný prechod na intenzívnejšie hnojenie makroživinami do vody. Osobne tiež predpokladám, že u niektorých ekotypov vodných rastlín sú primárnymymi orgánmi výživy korene alebo minimálne rovnocennými s nadzemnými časťami rastliny. U tých pálených ílov sa už z ich podstaty (zloženie ílových minerálov) dá predpokladať, že tých mikroživín budú obsahovať dostatok. Budem veľmi zvedavý na výsledok, ak sa k takému experimentu niekedy odhodláš. Otázka je, či by ako zdroj týchto látok stačil aj detrit v prípade použitia inertného dna.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Marcel G » 12 Feb 2016 22:02 pm

Ahoj Jano, podle mnoha (nejen mých) praktických experimentů potřebuje většina akvarijních rostlin k dobrému růstu (blížícímu se maximálnímu nasycení fotosyntézy) při relativně silném osvětlení maximálně 10 mg/l NO3, 1 mg/l PO4, 3.5 mg/l K, 0.01 mg/l Fe, 0.0025 mg/l Mn, a bohatě jim k tomu stačí poměrně měkká voda s nízkou alkalitou (60 mg/l HCO3 = ~3°dKH, 25 mg/l Ca + 10 mg/l Mg = ~6°dGH).

Běžná zemina (či běžný zahradní substrát) obsahuje v průměru kolem 40 000 mg/kg Fe, 20 000 mg/kg C, 15 000 mg/kg Ca, 14 000 mg/kg K, 5 000 mg/kg Mg, 2 000 mg/kg N, 1 000 mg/kg Mn, 800 mg/kg P, atd.

Když to přepočteme na nějaké modelové akvárium (např. 90x45x45 cm = 180L), kde je 7-8 cm vrstva zeminy (0.75 kg/L), tak v takovém akváriu budeme mít zhruba 30L substrátu, který bude vážit 22,5 kg.

A pokud je v takovémto substrátu průměrně 40 000 mg/kg železa (= 40 g/kg Fe), tak ve 22,5 kg substrátu budeme mít 900 gramů Fe. Pro další prvky to pak vychází na zhruba 450 g C, 45 g N, 18 g P, 315 g K, 340 g Ca, 110 g Mg, 22 g Mn.

Za předpokladu, že rostliny v tomto modelovém 180L akváriu potřebují k dobrému růstu týdně 10 mg/l NO3 (= 2.3 mg/l N), 1 mg/l PO4 (= 0.3 mg/l P), 3.5 mg/l K, 0.01 mg/l Fe, dělá to týdně celkem 415 mg N, 50 mg P, 630 mg K, 1.8 mg Fe.

Z toho si pak můžeme snadno spočítat kapacitu našeho substrátu v akváriu s extrémně silným osvětlením, kde růst rostlin není limitován množstvím CO2 (aneb jak dlouho vydrží zásobovat naše rostliny):
Ve 22,5 kg substrátu máme celkem 45 g N, které by mělo při spotřebě 415 mg N týdně vystačit přibližně na 108 týdnů (tj. 2 roky). Dále 900 g Fe nám při týdenní spotřebě 18 mg Fe vystačí na 50 000 týdnů = 960 let. Fosfor by měl vystačit na 360 týdnů = necelých 7 let. Draslík by měl vystačit na 500 týdnů = necelých 10 let. Mangan by měl vystačit na 4 900 týdnů = 94 let.

Z těchto jednoduchých (a musím zdůraznit, že hodně nadsazených!) počtů vyplývá, že:
- zásoby C vystačí minimálně na 2 roky
- zásoby N na 2 roky
- zásoby P na 7 let
- zásoby K na 10 let
- zásoby Mn na 94 let
- zásoby Fe na 960 let
- zásoby ostatních stopových prvků se pohybují vždy v řádu stovek let!
Zásoby Ca a Mg nepočítám, protože tyto prvky jsou ve více než dostatečném množství asi v každé pitné vodě.

Z toho mi vyplývá, že průměrná zemina pro vodní rostliny obsahuje všechny potřebné stopové prvky v takovém množství, že je za celý náš život nemohou nikdy vyčerpat. A základní makroprvky NPK by měly vystačit minimálně na 2 roky (opět zdůrazňuji, že tato čísla platí pro akvárium s extrémně vysokou spotřebou živin!). U průměrného rostlinného akvária může být spotřeba živin zhruba poloviční, takže nám zásoba všech živin v substrátu vystačí na dvojnásobnou dobu (tj. v případě makroprvků minimálně na 4-5 let).

V tomto všem nejsou nikterak zohledněny další potenciální zdroje živin jako je pitná voda a krmení (resp. výkaly živočichů).

Dovolím si proto tvrdit, že pro dobrý růst rostlin v hustě osázeném rostlinném akváriu s kvalitním substrátem (a velmi malým počtem ryb) by mělo bohatě stačit přihnojovat jen malým množstvím dusíku, fosforu a draslíku (odhadoval bych tak 2 mg/l NO3, 0.1 mg/l PO4 a 1 mg/l K týdně). Víc podle mě není k dobrému růstu rostlin třeba. To sice neznamená, že by (přiměřeně) větší množství živin mělo rostlinám škodit, ale není to prostě potřeba. Při mírném přihnojování do vodního sloupce by se měla zásoba těchto živin ze substrátu vyčerpávat jen velmi pozvolna (a jeho životnost se tím prodloužit).

Jiná situace může nicméně nastat v akváriu s nějakým inertním substrátem chudým na živiny.
Všechny kořenící rostliny by měly být schopné čerpat živiny ze substrátu. Plovoucí rostliny jsou samozřejmě odkázané jen na živiny ve vodním sloupci.
Obrázok používateľa
Marcel G
 
Príspevky: 4
Založený: 03 Jan 2014 19:44 pm

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 12 Feb 2016 23:59 pm

Takto prepočítané to vyzerá zaujímavo a dáva to zmysel. Pre "normálneho" (radšej nepíšem ako dlho je v nepretržitej prevádzke moje dno) akvaristu asi nie je problém dno raz za 3-4 roky vymeniť . No ešte mi tam chýba nezanedbateľný vplyv pravidelných výmen vody. Asi je ťažké kvantifikovať, ako rýchlo sa živiny vyplavujú zo substrátu ale tipujem, že to môže spôsobiť, že dno sa vyčerpá podstatne rýchlejšie (netýka sa to všetkých látok, železo v tom substráte asi ostane). Toto by mohlo byť čiastočne minimalizované v ílových substrátoch, ktoré fungujú sčasti ako ionexy, takže niektoré katióny sa zo substrátu uvoľnia iba pri kontakte s koreňmi rastlín ale bežnou difúziou nie.
Inak ja hnojím aj pri použití inertného dna iba o niečo vyššími dávkami živín ako si uviedol na konci príspevku (napríklad 2,6 ppm NO3 týždenne). Tvoj rastový experiment ma iba utvrdil v tom, čo som predpokladal - že totiž rastliny na uspokojivý rast nepotrebujú nijako vysoké koncentrácie živín, skôr ide o to, aby boli neustále prístupné všetky esenciálne pri zachovaní ich prijateľného vzájomného pomeru.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Jozef I. » 13 Feb 2016 15:53 pm

Tiež sa zapojím rád do tejto zaujímavej debatky mojimi skúsenosťami, ktoré vlastne budú potvrdzovať Marcelove slová o živinách v bežnej zemine.
Možno si ešte spomínate na môj pokus vázového mini, v ktorom som chcel vyskúšať funkčnosť zeminy v akva svete, nakoľko ma táto možnosť dosť zaujala a chcel som ju použiť v mojej 112-stke. podrobnosti sa môžete dočítať tu vazove-nature-mini-t15826.html?hilit=vazove%20mini a v podstate to bolo založené mini kde som ako výživný substrát použil zemine pre izbové rastliny. v miničku boli zasadené dva druhy cryptocoryn a nejaká marsilea a trochu machu. Toto miničko mi dokázalo fungovať asi 3/4 roka pričom za celý čas som vodu v akvariu nehnojil, menil som ju za celý ten čas asi 3x 50% a živočichy tam neboli žiadne. Dokonca ani odpar kedže bolo zakrité fóliou. Tú som raz za čas menil aby sa aj vzduch trochu vymenil. na rastlinkách som za celú dobu nepozoroval žiadne nedostatky živín. Rástli menšie a pomalšie, no žiadne žltnutie listov, či dierkovanie, deformácie sa neprejavili. jediným zdrojom živín im bola v podstate len tá zemina. v súčastnosti mám zeminu pre vodne rastliny v 5L mini kde hnojím úplne minimálne. Asi 1 strek feroxNPK na mesiac a viac. Zaleží koľko vody mením a rastlinky sú krásne zelene. no tu sa mi už zdroje živín trošku rozrástli nakoľko tam mám krevetky a tie treba aj kŕmiť.
Upozorňujem ešte že išlo o Low-tech akvaria. Ako to je pri Hi-tech neviem.
Obrázok používateľa
Jozef I.
 
Príspevky: 1488
Obrázky: 0
Založený: 04 Feb 2012 18:46 pm
Bydlisko: Senica

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 13 Feb 2016 16:24 pm

Treba definovat pojdem bezna zemina.
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Jozef I. » 14 Feb 2016 10:19 am

Bežná zemina - bežný záhradný substrát. Ja som to potom v mojom prípade už presnejšie špecifikoval.
Obrázok používateľa
Jozef I.
 
Príspevky: 1488
Obrázky: 0
Založený: 04 Feb 2012 18:46 pm
Bydlisko: Senica

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 14 Feb 2016 12:07 pm

Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod hooopy » 14 Feb 2016 12:41 pm

Jozef I. napísal:Bežná zemina - bežný záhradný substrát. Ja som to potom v mojom prípade už presnejšie špecifikoval.



Moja skusenost su hnilobne procesy. Mesiac sa to tvarilo ok, potom bubliny ako z teplych bahennych pramenov, sprevadzane hnilobnym zapachom. Ako pokus fajn, zaver pre mna, nikdy viac.
hooopy
Moderátor
 
Príspevky: 1109
Obrázky: 1
Založený: 13 Nov 2010 23:06 pm
Bydlisko: Malacky

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod larix » 14 Feb 2016 12:55 pm

V nejakých abstraktoch od D. Walstad, čo som čítal, písala o tom, že je dôležité, aby bolo v akváriu hneď na štarte dostatočné množstvo koreniacich rastlín, ktoré prostredníctvom koreňov zásobujú substrát kyslíkom, čím sa tie anaerobné procesy eliminujú.
Obrázok používateľa
larix
 
Príspevky: 677
Obrázky: 3
Založený: 01 Dec 2009 13:53 pm
Bydlisko: Žilina

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Marcel G » 14 Feb 2016 16:10 pm

Obsah humusu v substrátu by neměl přesahovat 10%. ADA má kolem 4-5%. Samozřejmě ne všechny typy substrátů jsou vhodné do vodního prostředí. Jak ale uváděl larix v předchozím příspěvku, u nás máme tu výhodu, že tu prodávají hned několik substrátů přímo určených pro vodní rostliny:
1) Substrát pro vodní rostliny (firma AGRO CS)
2) Zemina pro vodní rostliny (firma Rašelina.cz)
3) Florcom (firma BB Com)

Pokud bych měl použít nějaký vyloženě zahradní substrát, tak je důležitý především ten nižší obsah organické hmoty (humusu), a pak také pokud možno neutrální pH (spousta zahradních substrátů obsahuje velké množství bílé rašeliny, takže mají pH třeba i 3 nebo 4, což by asi většinu akvarijních rostlin zabilo).

Jinak ty substráty pro vodní rostliny bývají obvykle obohaceny malým množstvím základních živin (NPK). Firma Florcom tam třeba přidává hnojivo Cererit.
Obrázok používateľa
Marcel G
 
Príspevky: 4
Založený: 03 Jan 2014 19:44 pm

Re: Metody provozu rostlinných akvárií

Odoslaťod Jozef I. » 14 Feb 2016 23:21 pm

Ja používam úspešne tú od Firmy RašelinA.

hooopy napísal:Moja skusenost su hnilobne procesy. Mesiac sa to tvarilo ok, potom bubliny ako z teplych bahennych pramenov, sprevadzane hnilobnym zapachom. Ako pokus fajn, zaver pre mna, nikdy viac.


Hooopy tak toto sa mne ešte nestalo. Možno to bolo tým, že si ju vymáčal vo vode, než si ju dal do akva, alebo už bola moc premočená. neviem akú zeminu si použil... Ja ju dávam do akva takú akú ju rozbalím, teda jemne vlhku a prekrijem ju pár cm štrku a opatrne zalejem. A keď sa pozriem do akvarok teraz z odstupom času pár mesiacov, tak tá zemina je stále sucha. Vôbec sa nepremočila. tak možno bol zadrhel aj v tom u Teba.

Mohla by nám sem zavítať aj Raviolka. Ona má s týmto tiež dobré skúsenosti. Ona rada používa v akvárkach rôzne "bahienka" z potokov či rybnikov, priehrad. :)
Obrázok používateľa
Jozef I.
 
Príspevky: 1488
Obrázky: 0
Založený: 04 Feb 2012 18:46 pm
Bydlisko: Senica

PredchádzajúcaĎalšia

Naspäť na Akváriové rastliny

Kto je prítomný

Užívatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 0 hostí.