jarkabarka napísal:Okrem toho, Jirka vidim rozdiel v tom ako pristupujes ku iným diskutujucim.. napr. ked v inej teme Marissa vythala valisneriu tak si bol relativne v pohode ale ja som si tu toho vypocula nadavky aj za to ze som doniesla lilaeopsis.. a viacerych sledujem ze dali rybicky ovela skor ako ja a nepranieroval si ich vobec tolko co mna, nemyslim si ze ide o moje konanie ale o moju osobu.
Marrisa vytrhala V. gigantea dávno předtím, než o tom začala diskutovat. Ty jsi koupila lilaeopsis poté, co jsem ti dal link na článek, kde vyloženě bylo, že to není na úvod dobrý nápad.
jarkabarka napísal:Ja neviem, Jirka, či si cezomňa riesiš nejaký konflikt so zenským pohlavím ale uz dlhsie mi to tak pripadá.
Vůbec.
Máma mě naučila plavat, jezdit na kánoi, tahala mě na turistiku a byla by mě tahala i na skály, kdyby neměl epilepsii. Když mě bylo asi 15, lezla v zimě a po ledovci Priečne sedlo. Udělala si kapitánský průkaz na loď. Brala mě do divadel, dokopala mě tancovat. Pořád pracuje na Ministerstvu kultury, původně rozhodovala, co bude a co nebude národní kulturní památka, teď v důchodu řeší depozity muzeí. Naučila plavat všechny naše holky, aktuálně je už po několikáté s Prťaty v Krkonoších. Nejvíc díky ní naše Prťata umí lyžovat.
Moje babička dokázala doma vykurýrovat skoro všechno. Sbíral jsem s ní známky, obálky prvního dne, kaktusy a když mi v pubertě utekli švábi madagaskarští, babička, když byli nalezeni, se jako první zajímala, zda mají všechny nožičky. Když jí v důchodu řezali prst na ruce, dělali to medici a ješté bez narkózy, protože měla anginu pectoris, říkala: "Na někom se to učit musej." (byla sama zdravotní sestra)
Protože mám epilepsii (dobře, 30 let bez projevů) a nikdy jsem neměl řidičák, řídí u nás manželka. O autu ví víc, než já. Dokázala řídit na serpentinách na Tenerife i v poušti v arabských zemích. Kdysi mě vytáhla za ruku poslední půlhodinu na poslední chatu pod Kilimanžárem.
Chtěl jsem dcery, protože jsem říkal, že bych s klukem nevěděl, co dělat. Máme tři (20, 10, 10). Starší v šestnácti sama změnila školu, dvakrát. Manželka je trochu konzervativní, ale já dceru podporoval. Nakonec se sama prokecala na ŠPMNDaG (Škola pre mimoriadne nadané deti a gymnázium). Pak ji vzali do Brna na psychologii. Po roce tam řekla, že chci jít za svým snem a studovat kreslení. Momentálně je na ilustracích v Londýně. Žařídila si to tam celé sama. Jsme na ni hrdi.
Takový mám vztah k ženám. Beru je jako rovnocenné partnery, kteří si dokáží poradit a není nic zlé, pokud umí nebo dokáží víc, než já. Na druhou stranu nevidím nic pozitivního na tom, když se kdokoli (a je jedno, zda muž, či žena) sám dostatečně nesnaží. Tečka, už to nechci řešit.