Když mi bylo asi patnáct, dostal jsem akvárium. Pak jsem si pořídil morče, pak křečka, myši, křečíky džungarské a campbelovy, vodní želvy, strašilky, stračilky s křídly, šváby madagaskarské, obrovské, americké, argentínské, šedivé, suchozemské želvy, laboratorní potkany, myši bodlinaté, andulky, zebřičky, drápatky vodní, mrňavého škorpióna, myšky tanečnice, pískomily. A další akvárium s halančíky. Jednu zimu jsem měl havrana. Tohle všechno bylo v mém pokoji (kde jsem spal). Občas něco uteklo. Jednou mi v noci přeběhl křečík campbelův po obličeji (reflexivně jsem ho chytil a že to je křečík campbelův poznal podle toho, že mě kousl - křečíci džungarští nekoušou). Jednou mámě vypadl šváb madagaskarský z rukávu županu, který si chtěla obléci po vylezení z vany. A tak. S prvním ranním sluncem křičely andulky. Jednou jsem se v noci vzbudil, když sameček myši bodlinaté na útěku spadl do krabice s potkany a začali se mlátit (jediný živočich, který přežil - dokonce nezraněn - útok potkana). Věřte mi, že nějaké vzduchování a zvuk motorku nehrálo při mém spánku zásadní roli. Dokonce jsem ho taky vypínal a zapínal jen občas, jenže jsem ho naopak vypínal přes den a zapínal na noc.

P.S. Taky jsme měli kočku. Kachny, slepice, králíci a morčata žili venku v kůlně.
Skoro všichni hlodavci se množili. Přebytky jsem pravidelně prodával v pražské Holešovické tržnici.
Babička zbírala kaktusy a sukulenty. Asi 200 květináčů, některých dost velkých.