....mam jednu zaludnu otazocku na botanikov
mam od astrid peknu rastlinku - didiplis diandra, ma sa ako prasa v zite /1W-1L/co2/pmdd/fe tabletky/ ale aj tak sa jej nieco nepaci.. rastie aale - nema taku peknu "konakovu" farbu ako mala u astrid v akvariu, co ma stve....
u mna ako mozete vidiet na obrazkoch ma listy hadam 3xhustejsie a mensie - pravdepodobne preto, ze ma vela svetla (okolo 1W/l), ale preco ked ma dostatok svetla nema farbu do cervena? moze mat na to vplyv spektrum osvetlenia???

Nie je to opacne u tejto rastlinky? Zze ked ma menej osvetlenia tak je taka "konakova" ako pises? Ja som sa o danej rastline docital, ze prave ma mat zelenucke listky. Ale podla mna urcite spektrum svetla ovplyvnuje vizor a farbu rastliny aj ked mozna nie vzdy az tak viditelne.

Tak neviem, ci je to spektrom svetla, alebo tou silou osvetlenia, ale ja mam tiez tuto nadhernu rastlinku od Astrid a svietim v prepocte cca 0,3W/L a ma vrcholky nadherne cervene ako na fotkach z akvaria Astrid.

sevi, kukni sa na debatu na aquabotanic:

http://aquabotanicwetthumb.infopop.cc/e ... 098022&p=1

podla vsetkeho to bude skor otazka zivin ako svetla/spektra...

tu som sa trosku pohral a porovnal tie trubice, nevidim podstatny rozdiel..



ziviny? tak si to idem precitat, to je zaujimave

azet napísal:sevi, kukni sa na debatu na aquabotanic:
http://aquabotanicwetthumb.infopop.cc/e ... 098022&p=1

ma to tam nexe pustit bez prihlasenia

tak skus: http://aquabotanicwetthumb.infopop.cc/eve/ubb.x

potom plant database a didiplis...

nepomohlo

ta tema je zamknuta

a registrovat sa mi nechce... co uz...

salik napísal:u mna ako mozete vidiet na obrazkoch ma listy hadam 3xhustejsie a mensie - pravdepodobne preto, ze ma vela svetla (okolo 1W/l)

Salik asi tě nepotěším, ale u mě má ta samá Didiplis diandra taky mnohem hustší a menší listy... a to svítím hoooodně málo. Řekněme 0,3-0,5W/l, podle toho, kolik zrovna praskne žárovek - skutečně svítím obyčejnýma ŽÁROVKAMA! Rostlinka nevypadá nadšeně, ale roste... takže to chce i jiná kouzla než světlo
Klíč by mohl být opravdu v živinách. Zajímavá je tahle debata věnovaná vnucování červeně rostlinkám (i když není přímo o Didiplis):
http://www.thekrib.com/Plants/Plants/Rotala.html#8

Raviolka napísal:Klíč by mohl být opravdu v živinách. Zajímavá je tahle debata věnovaná vnucování červeně rostlinkám (i když není přímo o Didiplis):
http://www.thekrib.com/Plants/Plants/Rotala.html#8

mohla by si strucne zhrnut v com to kuzlo spociva?
Rybam sa dava cervena paprika, ale ako to dostat do rastlin?

dovolim si zacitovat jeden z prispevkov :

I thought we found that red coloration was stimulated by stressing, limiting **either** N or P in the presense of an adaquate supply of K and the other nutrient.

In other words, running relatively high NO3 and strict limitation of P with the occasional PO4 "pulse" produced large, luscius red leaves in R. macrandra (I should note here that IME macrandra is sensitive to N and doesn't thrive in environments with more than about 10ppm or less than 3ppm).

Reversing the proportions had a similar effect: relatively high PO4 (above 2.0ppm!) and less than 1ppm of NO3 forced just about everything else in my aquarium that could turn red to do so.

dovolil by som si to prelozit, snad sa podari bez zmeny vyznamu

Myslel som ze sme zistili, ze cervene sfarbenie bolo stimulovane obmedzenim N alebo P za sucasneho dostatku K a inej ziviny (???).

Inak povedane, vysoke NO3 a prisna limitacia P s obcasnym pulzom PO4 vytvorila velke, 'luscious' (pp: to by malo byt bujne) cervene listy R. macrandry (tu musim poznamenat, ze macrandra je podla mna citliva na N a neprospieva v prostredi s viac ako 10ppm a menej ako 3ppm).

Obratenie pomeru malo podobny efekt: relativne vysoke PO4 (nad 2.0 ppm) a menej ako 1ppm NO3 sposobilo, ze co mohlo v akvariu scervenat, scervenalo.

takze gabi, to bude asi to kuzlo - pohrat sa s dusikom, fosforom a pripadne este vselicim inym (diskusia dalej pokracuje, ale uz sa mi to nechce prekladat...)

A ja reku ci im nechyba zelezo?

mozno aj to

Možná jim chybí železo, možná ne. Za červené zbarvení odpovídají v největší míře antokyany, stačí někde najít (mně se to nedaří), jaké je jejich složení... ale podle mě železa pro rostliny není nikdy dost

Vzhledem k tomu, že salik dává i Fe tablety a vůbec rostliny všemožně rozmazluje, napadla mě jiná věc: možná, že by stačilo omezit trochu CO2. O některých léčivých rostlinách (omlouvám se za odbočku, ale je poučná ) jsem se nedávno dočetla, že se mají málo zalévat - to proto, aby koncentrace silic v listech byla dostatečně vysoká. Protože růst samotný je mnohem rychlejší, než syntéza složitějších látek né nezbytných k životu (to jsou právě například ty silice a podobně i barviva). Suchozemské rostliny limituje v růstu hlavně voda, takže je třeba málo zalévat... no a ty naše vodní zase limituje v růstu nejvíc CO2. Rostlina by měla mít dost času se zabarvit, pokud bude mít všechny živiny, ale něco jí bude limitovat (a to něco by nemělo být potřebné právě k syntéze barviv, tj. ubrat světlo by se minulo účinkem).

Ta debata na kribu, jak přeložil nino_q, se točí okolo dusíku/fosforu. Takže zdánlivě nemá nic společného s tím co jsem napsala teď, ale kdoví... Stejně napodobit podmínky v jiném akváriu a čekat, jestli se rostliny vybarví stejně, je bláhové

raviolka mozno to ma nieco spolocne s tym co pises - v podstate pisu, ze niektoru zlozku zivin treba obmedzit, cim mozno dosiahnu pomalsi rast (a ani o tom nevedia )

cervene fykoerytriny a karotenoidy v rastlinach a listoch stromov su skor zavisle od mnozstva zivin a nedostatku svetla. ak budes svietit, slnko bude svietit ako o zivot (leto), tak chlorofyl bude prevladat.

presunem sa na stromy. na jesen maju stromy dost zivin, ale svetla ubuda, preto zltnu a cerveneju.

podobne v akva, akurat, ze "leto" im robis denne salik. zivin mas asi dostatok. ledaze by im chybalo viac stopovych, nejaky Zn, Mn, cosi, co je vo vacsej miere skodlive, priamo jedovate, ale ta rastlina trochu toho proste vyzaduje. nesedi to vsak s tym, ze pouzivaz PMDD, tam tie latky su obsiahnute.

a este jedna kontraproduktivna vec. Astrid, takisto svieti "letom" pozehnane. Ale, ty to mas skor v miniakva, kde rastliny rastu skor odspodu a Astrid ma 230 l akva, ktore je vacsia, vyssie, a "rastie" vo vsetkych poschodiach - v celom vodnom stlpci.

Nie je to tak, ze Astrid da Diplidiska rastie v tieni inych vyssich rastlin? Cize, ak aj svieti obdobne silno ako ty salik, ze tym, ze je nizsie a pod inymi rastlinami rastie do cervena?

vdaka dostatku zivin, by vlastne tvoje aj, jej rastliny mohli byt do cervena oboje, ale ine prostredie aj pri zachovani podobnych podmienok k tomu vsak nevedie.

aj ja som dostatl od Astrid cervene "forma", ktore u mna zozeleneli. Len Ludwigia repens od Ivana je stale cervena, asi preto, ze nevyuziva tolko svetla a je v tieni (teraz uz velikanskom) Pistie stratioides a Echinodoru.

hmmm, napad s co2 je zaujimavy, ak skonci burciak, skusim na par tyzdnov prestat bublat, za pokus to stoji (dam potom vediet)

co sa tyka hrania s NO3/P/PO4 tak to uz su "hratky s certem", radsej zelena didiplis ako zariasene akva, a kedze neviem co je to riasa v mojej 25ke (vsetky spomenute veliciny sa snazim drzat na nule), nebudem to skusat (vlastne si ani neviem celkom dobre predstavit, ako a cim zvysit len napr. PO4 ?)

co sa tyka toho hnojenia, skusim si najst zlozenie komercne predavanych hnojiv (ak je to vobec niekde zverejnene) a porovnat s pmdd, zameram sa asi na "zahradkarov" s dennerle, ty toho maju v ponuke najviac
(myslim ze uz je veru nacase aby tu mali svoje zastupenie)

tak ci tak, je to pekna rastlinka a preto ze nie je "koňakova" ju trhat z akva samozrejme nebudem

PO4 - H3PO4, alebo velmi divoko popolom.

skala napísal:Nie je to tak, ze Astrid da Diplidiska rastie v tieni inych vyssich rastlin?

Ani velmi nie, ak je zatienena, tak len velmi malicko. Ale je na okraji akvaria, tak mozno ma menej svetla ako keby bola v strede.

Inak momentalne ani nehnojime, ani neCOckujeme...

Ale ked sme ju doniesli, dlho zivorila, potom jej Astrid dala nejake hnojivo ku korenom a prebrala sa (dost bujne)

skala napísal:cervene fykoerytriny a karotenoidy v rastlinach a listoch stromov su skor zavisle od mnozstva zivin a nedostatku svetla. ak budes svietit, slnko bude svietit ako o zivot (leto), tak chlorofyl bude prevladat.

presunem sa na stromy. na jesen maju stromy dost zivin, ale svetla ubuda, preto zltnu a cerveneju.

OK skala, ale ty mluvíš o chromoplastech, tj. plastidech s obsahem např. karotenoidů a xantofylů, které vznikají rozpadem chlorofylu při stárnutí rostlinných orgánů. To je ta červená barva listů na podzim, ale i barva zralých rajčat apod.
Tu "naší" červenou barvu ale způsobují hlavně antokyany, které jsou obsaženy v buněčné šťávě. Ty nevznikají stárnutím orgánů. Jejich posláním je v tomto případě snižování nadměrné radiace - tak jako donutíš silným světlem rostliny, aby navečer sklápěly listy, tak je můžeš nechat i trochu "opalovat" - pokud k tomu mají dispozice. Zvýšená tvorba antokyanů se běžně uvádí jako adaptace rostlin na nadměrnou radiaci, to jsem si nevymyslela...
Je to samozřejmě složitější, červených barviv je víc a mají různé funkce, takže některé rostliny (řada kryptokoryn) jsou červenější ve stínu. Ale u Didiplis je dostatečně známo, že červená na světle.

hm, podla toho co si pamatam:

netusim ci sa chlorofyl rozpada. dost o tom pochybujem ci sa takto da o tom hovorit. ale budiz.

zlte a cervene farbiva su rovnako aj ked je rastlina zelena obsiahnute v listoch, stonkach atd. ale pri mensom prisune energie, zivin, zacne to zlte, cervene prevladat natolko, ze my vidime rastlinu nie ako zelenu, ale cervenu, zltu, bordovu, niekedy az ciernu. urcite existuju specifika, ktore nepotvrdzuju tento fakt, a mozno prave Diplidis k nim patri.

bol by som vsak zvedavy, keby ten clovek, tusim salik vyskusal pridat tak ako Astrid do dna hnojivo, ci Diplidiska scervena. Aj ma napada, ze taka aj tebou Raviolka spomenuta Cryptocoryna, napr. affinis je zelensia prave pri nedostatku svetla.

Mozno je pricin pre stmavnutie rastlin viac.
Tak ako to moze byt zapricinene zivinami, urcite je to zapricinene svetlom. A este kazda rastlina to moze mat zariadene trochu inak. Mozno sa stmavnutim chrania pred prebytocnym slnecnym ziarenim ale niektore zas vyblednu pri nadbytku (nedostatku) zivin.

necitate co pisem, do dna davam tabletky, lejem pmdd, co2, svetlo 1L/1W

kedze astrid nedava co2 ani pmdd, svetla nema viac, bude problem bud v NO3/PO4 atd. alebo chyba niektory stopovy prvok, ktory nie je v pmdd ale dostava sa k nemu napr. z ryb

skala napísal:hm, podla toho co si pamatam:
netusim ci sa chlorofyl rozpada. dost o tom pochybujem ci sa takto da o tom hovorit. ale budiz.

Já zase tuším, že se rozpadá. Jinak bych to nepsala
Cituji středoškolskou učebnici biologie rostlin: Při stárnutí listů, stonků či plodů ztrácejí chloroplasty vlivem rozkladu chlorofylu zelenou barvu a mění se na chromoplasty. Tento proces je nápadný např. při dozrávání šípků nebo plodů rajčat. ... Chromoplasty se vyskytují ve zralých plodech, květech, barevně se uplatňují v podzimním listí, někdy jsou obsaženy i v kořenech (např. u mrkve).
Druhá skupina barviv se liší tím, že je rozpustná ve vodě, není obsažena v plastidech, ale v buněčné šťávě. To jsou právě ty antokyany. Antokyany mají značné rozšíření v přírodě. Zbarvují např. modře květy pomněnek, červeně květy máků či růží, dále jsou obsaženy v mnohých plodech, v listech (červené zelí) apod.

skala napísal:bol by som vsak zvedavy, keby ten clovek, tusim salik vyskusal pridat tak ako Astrid do dna hnojivo, ci Diplidiska scervena. Aj ma napada, ze taka aj tebou Raviolka spomenuta Cryptocoryna, napr. affinis je zelensia prave pri nedostatku svetla.

Ale salik hnojí dost, skala čti pořádně...
Cryptocoryne affinis nemám a nikdy jsem neměla, cituji Rataje (Akvaristika začíná u rostlin): Všeobecně se dá říci, že při dostatku světla převládá zelená, v polostínu fialová barva. Obecně o kryptokorynách píše: Toto listové zbarvení není stálé, ale je závislé především na osvětlení, a to tak, že rostliny žijící v hlubokém stínu jsou pestřejší než rostliny na přímém světle, u kterých převládá zelená barva.

A ještě jeden citát, tentokrát z textu o adaptaci nymphaeidů (autor Vlastík Rybka, zaměstnanec Pražské Botanické zahrady Trója a předseda Pracovní skupiny pro studium makrofyt vod a mokřadů při České botanické společnosti): Někdy jsou v horní pokožce přítomny antokyany, snižující nadměrnou radiaci.