Jsem přesvědčen, že toto není populace z La Playon.

Pro vrbozubec, nechci polemizovat, ale ...... . Domníval jsem se, že jejich nákup byl od V.V., tak by mne zajímalo, od koho doopravdy jsou.

Mohou vznikat odlišnosti u rozdělené populace, ale jistota je jen u spolehlivých důsledných chovatelů.

Poraď se, se SoRexem, co a jak. Nikdo jiný to nemůže vědět líp.


Přihodím ještě i foto mladých vybarvujících se samců P.obscura, což jsou v podstatě také divoké a u mne nekřížené gupky. Vylovil jsem je pro focení z nádrže ve skleníku, je tam i utopený mravenec.

To další foto s malými rybičkami v zelené vodě, zachycuje potěr od P.obscura při krmení roupicemi. Tu zelenou vodu při obměně dávám na zkrmení dafniím, které se pak dobře množí a je po ruce další živé krmení pro ryby.

Zero : jmeno chovatele jsem poslal pres SS

Fotky

Fotky povedené.

Já ty komerční stránky, odkud ty ryby pocházejí znám, ale vyjadřovat se o nich nehodlám. Proč, to snad každý pochopí sám.

Podstatné je, co na to odpověděl, nebo odpoví SoRex, který nejlíp ví, jak gupky La Playon mají vypadat a případně, zda je dotyčnému "množiteli" před těmi pěti lety odprodal .

U chovatelů, kteří chovají různá paví očka, je riziko možné i nechtěné záměny a "zavlečení" u potěru a samic.

Pokud mi něco unikne z chovných nádrží přeskočením, případně venku ze síťových sádek, tak u samců se dá příslušnost poznat, ale u samic, jen mají-li šlechtěná typickou kresbu a barvu.

Samice divokých populací a druhů jsou u gupek většinou těžko rozeznatelné, spíš vůbec, proto vyřazuji vše u čeho si nemůžu být jistý.

Z toho důvodu nedávám odlišné divoké očka v odkrytých nádržích vedle sebe - i ve skleníku a venku, když by náhodou některá samice přeskočila, či unikl drobný potěr.

Z fotek je jasné, že ryby zůstaly doma a nebyly dány na "letnění".

Tento rok som letnil vsetky gupky,ktore nesplnali to,co som chcel mat v chove,plus niekolko mladych a samic.
Moja skromna skusenost,ze v 200l sude umiestnenom na vychodnej strane domu sa im darilo perfektne,mnozili sa a rastli.
Bohuzial som nezvladol prechod do akva a rybky mi uhynuli az na jednu velku samicu.Taktiez som prepiskol odchyt zvysku a nahle ochladenie dalo letneniu jasny koniec
Moj postup letnenia
Sud bol napusteny dazdovou vodou a voda bola posobenim prirody cela zelena
Kedze sem tam uz aj daky komar daco nakladol,vobec som neriesil krmenie a ponechal vsetko na prirodu.

Vylovene ryby boli v super kondicii,na to,ze bol dole asi kal cca10cm aj z rokov predchadzajucich ryby nemali ziaden problem s plutvami a samci boli vsetko s velkymi plutvami - ziaden rozpad sa nekonal.
Vodu som neupravoval,neriesil som ani teplotu,ci filtrovanie,vzduchovanie - jednoducho stojaca voda.
Odhadovany pocet ryb asi 30 dospelych a do 50 mladych
Na zaklade tejto skusenosti buduci rok skusim 3x200L a trosku viac sa tomu povenujem a lepsie selekcne pripravim.

Cital som v prispevkoch problem s prehrievanim, ja som s tym problem nemal mozno nielen kvoli umiestneniu,ale mozno aj vdaka tomu,ze na hladine som nechal plavat niekolko ulomkov z polystyrenu,ktory vytvaral ukryt pre ryby.Mozno treba skusit aj toto,menej vody sa vypari a rybam pomoze pred prehriatim vody.

@ guppyBA, ten sud byl postaven celý nad úrovni terénu ? Pokud ano, pak se voda zahřívala spíše bočním osvitem a na východní straně, byl tedy sud od poledních hodin, již ve stínu, takže polystyrén akorát znemožňoval plošnější podvodní fotosyntézu k regeneraci vodního obsahu té bečky. Prosperita na východní straně byla podmíněna letošním teplým létem.

Nepostupoval jsi správně a tomu odpovídá celková výsledná bilance celého Tvého "pokusu" o letnění v podobě jedné živé ryby. Být Slovák, tak by som povedal, že si to d.....l . No teraz, už budeš múdrejší .

Příště je neměj v pouhé dešťovce, ale doplň přibližně alespoň polovinu z vodního zdroje tu vodu, co dáváš doma do akvária.
A pozor na to zelenání, při vyšší intenzitě za většího počtu ryb, je potřebné vodu obměnit, jinak to dopadne stejně katastrofálně.

A ako ti naznačil Zero,tú bečku alebo sud zakop do zeme.

problematicky bol prechod do akva,ryby prosperovali v tej becke

guppyBA napísal:problematicky bol prechod do akva,ryby prosperovali v tej becke

Ano, také jsem to tak pochopil
S přechodem do klasického akvária bývá téměř vždy problém. Je to tu popisováno dokonce v několika různých vláknech (i tomto).

prasan napísal:A ako ti naznačil Zero,tú bečku alebo sud zakop do zeme.

Tohle není směrodatné, rozhoduje mnoho faktorů, kdy je vhodný ten, či onen provozní systém. Je to individuální v rozmanitých podmínkách a možnostech i cílech samotného chovatele.

A teď k tomu zásadnímu, zde právě probíranému ukončení letního pobytu ryb ve venkovním prostředí.

Při přenosu se dá předem, nebo zároveň s rybami do akvária větší část té vody, ve které při letnění žily, pak s tím takzvaným přechodem není naprosto vůbec žádný problém a následně běžně jednou týdně prováděnými částečnými výměnami vody, si ryby opět postupně zvyknou na pro danou nádrž běžné akvarijní poměry s odlišnou vodou.

Tady jedině může být potíž, jak na tu počáteční změnu v akváriu zareagují rostliny. Například, některé kryptokoryny zvyklé na tvrdší vodu se po přidání měkčí vody rozpadnou, tím myslím listy, které později, až se podmínky vrátí do původního stavu, začnou znovu růst.

Jinak žádná další velká věda v tom přenosu ryb není, stačí, když se v hlavě "rozsvítí" . Tímto nemířím na SoRexe, tohle doporučení je pro ostatní, ještě ne úplně zasvěcené chovatele.

Něco jiného jsou přímé importy, u kterých to může trvat déle a někdy, až do dalších generací - odchovu potomstva, což byl případ, jenž jsem zažil u divokých gupek ´´Belémů´´ a posledních několik dnů řeším něco podobného u čerstvě obdržených Micropoecilia parae.

Je, "až dech vyrážející", co dokážou i Němci poslat, ryby tak vyhublé, jako by měly velmi pokročilou hexamitu, se slepenými ploutvemi, třepající se a na dně ležící, normálního plavání neschopné .

Když jsem to po vybalení uviděl, tak jsem to hned v myšlenkách měl za odepsané a uvažoval o okamžité likvidaci s vyhotovením reklamace - nepříjemná to práce.

Nakonec kvůli nemalým výdajům, nesnadné dostupnosti a cennosti samotného druhu, jsem udělal opatření na základě svých osobních zkušeností i převzatých od zahraničních odborníků, kteří popisují postup chovu z přírody nalovených ryb M.parae .

Můj prozatímní výsledek k dnešnímu dni je, že ryby plavou a pohotově reagují na okolní dění, berou chtivě živé i sušené krmivo a samci se zajímají o samice. Ovšem, jak to doopravdy dopadne, se ukáže časem a to i po možném zotavení, protože dokud nedocílím odchovu mladých, vyhráno nebude.

A taky musím být opatrnější při jejich případném letním pobytu venku, nebo ve skleníku, než získám odolnější a celkově pro akvarijní chov trvale udržitelnou "plastickou" - na změny snadno přizpůsobivou populaci, ale to je záležitost trvající více roků. Už jsem hodně přemýšlel a koumal, jak to udělat a bude-li mi zdraví sloužit a ryby nevyhynou, tak se o to pokusím.

Nechtěl jsem psát, až takový dlouhý "výčet" o tom všem, ale stalo se. Třeba to někomu bude k užitku.

Přidané foto: 1. Část hejna divokých gupek Orange Line.

2. Paví očka ze skleníkového odchovu, ponechána pro další produkční chov .

3. Do rybárny přenesené mladé gupky v původní ještě zelené vodě. Nepodařilo se to nafotit ostře

To Zero: pamatuji si dobře, že ryby máte přes zimu někde v odchovně s nižší teplotou?

Pro SoRex, ano já tam běžně netopím, jen v případě nutnosti. Teď je relativně ještě příznivé počasí a teplota vody u ryb v rybárně je +18, až +20°C a to i u Neoheterandria elegans a různých limií a z venkovního chovu přeživšího samce od M.parae, kteréžto ryby mají na teplo vyšší požadavky.

Jen u těch nově zakoupených Minipecilek paré, vyhřívám na +25°C, než se spraví, pokud se tak stane.



V souvislosti s předchozím příspěvkem, snímek samců divoké formy "oček" ORANGE LINE.

Ještě se podělím o zkušenost z letošního léta, přes fakt, že je to částečně mimo zaměření tohoto tématu.

Mimo živorodek mám přes letní měsíce venku i zástupce ryb jikernatých a stalo se mi letos, že při vydatných dešťových srážkách se mi po částečném zaplavení chovné sítě s čínskými rájovci, dostal do volného prostoru chovného rybníčku jeden ze samců Macropodus ocellatus, kterého jsem vylovil, až po skončení chovné sezóny, což bylo v desátém měsíci.

A co jsem zjistil ? V nádrži, kde se tento samec volně pohyboval, byl minimální výskyt dravých larev od různých vážek, zatímco ve vedlejší rybniční nádrži se mi v důsledku větrem poškozené síťové ochrany okolo této vodní soustavy, objevilo nesčetné množství těchto nevítaných živočichů a tyto larvy mi zdecimovaly téměř úplně do poslední rybky výtěry od halančíkovců floridských - Jordanella floridae - mladé se pomalým plaváním drží u dna, kde jsou snadno larvami polapeny a navíc odlovily i převážnou část později i na volno odchovávaných Phalloceros caudimaculatus, Neotoca bilineata a divoké formy gupek.

Mám tyto chladu odolné labyrintky nyní v akváriu společně i s přírodními gupkami a ještě jsem neviděl, že by na ně útočily, aby je ulovili. Podané larvy různého hmyzu, berou při podání i doma v akvárku.

Představuji tento druh, jako potenciálního "čističe" venkovních nádrží a jeho doplňkový chov u letněných živorodých a jikernatých ryb z akvárií.

Samozřejmě je nutno přihlédnout k poměru velikosti ryb a kořisti. Ani rájovec příliš velké sousto nevezme.

Přihodím i foto, nejdřív od, venku odchovaných divokých živorodek a to Xiphophorus variatus RIO TAMPICO, u kterých se mi podařilo v tomto prvním roce jejich nákupu v Německu a vlastním chovu venku, odchovat od přeživších dvou samic a jednoho samce, celkem 46 mladých a v akváriu jsou s molly var. Silver, plus tam jsou i mladé jordanelly a plno krevet.

Na další fotce je ten samec Macropodus ocellatus, který měl venku lepší vybarvení . Ta řasa je tam záměrně ponechána.

Třetí snímek, odchovávaná mláďata rájovců čínských. Mám je ze dvou tření přímo venku pod širým nebem vylíhlé a teprve později přelovené . Jejich odchov není zrovna snadný.

Chtěl bych je v příštím roce početněji namnožit a mezi zájemce v Česku víc rozšířit a něco zavézt a nabídnout i na Slovensku, když se to podaří.

Zero napísal:Pro SoRex, ano já tam běžně netopím, jen v případě nutnosti. Teď je relativně ještě příznivé počasí a teplota vody u ryb v rybárně je +18, až +20°C ...

To ale při Vašem hodnocení jednoduchosti přechodu z venkovního chovu mělo zaznít. To jsou o dost jiné podmínky, než u přechodu do "normálního" akvária, kde jsou běžné teploty kolem 24 °C. Tam už je potřeba jisté opatrnosti a delšího času pro přechod. Prosté přelovení by vedlo k velkým ztrátám (v případě většiny mnou chovaných divokých živorodek by byly ztráty opravdu veliké). Já si na to rezervuji přibližně týden, kdy v první fázi umístím ryby do chladnější místnosti a zůstanou v původní vodě. Postupně vyměňuji vodu za vodovodní a zvedám teplotu, až se vyrovná teplotě v akváriu. To trvá přibližně pět dnů. A teprve po dalších dvou dnech jdou ryby do akvária. To je postup, který jsem lety odladil tak, že mám prakticky nulové úhyny. Snad jen s výjimkou Ph. caudimaculatus, u kterých téměř vždy nějaký ten kus padne, ale není to nijak masívní.
Mít možnost převádět ryby do chladné rybárny, byl bych šťasten a také bych si s tím velkou hlavu nedělal. Bohužel, my panelákoví akvaristé se musíme trochu víc snažit

@ SoRex : V případě těch pavích oček, která se "sklízí" dřív to na věci nic nemění. Teploty vody i nad plus třicet vystupovaly přes léto i v mém provozu a ryby je snáší.

Pro choulostivější druhy končí venkovní chovná sezóna v srpnu - august, takže žádné velké rozdíly po přenesení v té době ještě nejsou . Podobně jako při nákupu nových ryb, se nechá vyrovnat teplota bez náhlého šoku a není problém.

I odolnější druhy se dají vylovit dřív, než si příliš "zvyknou na chlad", když není možnost mít přípravný prostor.

A živorodkám kropenatým vyhovuje, kromě nižší zimní teploty i proudění vody, což nyní ty moje dočasně nemají, ale osvědčilo se mi to .

Foto: nádrže po přenosu do rybárny - zimoviště. Podzim 2015.

Zero napísal:@ SoRex : V případě těch pavích oček, která se "sklízí" dřív to na věci nic nemění. Teploty vody i nad plus třicet vystupovaly přes léto i v mém provozu a ryby je snáší.

guppyBA je ale evidentně dřív "nesklidil". Takže chyba byla jednoznačně v náhlém přechodu z dlouhodobě chladné vody do teplé vody v akváriu.
Samozřejmě - pokud odlovím ryby v době vyšších teplot, nebo sice později, ale umístím je do chladné místnosti, budou problémy s přechodem minimální. To ale evidentně nebyl případ, který popisoval guppyBA.

Právě proto jsem se po delším váhání rozhodl zapojit do konzultace více mozků a tím úvodním drsnějším hodnocením začal.

Návazně v podobě vysvětlujícího školení, byly zde v obecné rovině doplněny základní chybějící vědomosti.

Je to obdoba vzdělávacích kurzů a tímto počinem vzniká, u takto zaměřených vyznavačů předpoklad k nastartování zvýšeného úsilí k samostatné snaze po hlubším profesním růstu a následně vzniku nového odborného kádru, schopného jednou převzít "otěže" a pokračovat v tom, co předchozí praktici po sobě zanechali .

Foto: Nejvyšší skladové patro nádrží v rybárně pro přezimování chovných ryb .

Chovu zdar.
Mal by som pár otázok na Zera. Ale v prvom rade mu ďakujem za kopu informácii a fotiek čo do tohto vlákna dáva. No k veci. Prosím ťa Zero koľko litrové sú tie plástové boxy čo používaš na chov. A ešte na fotke kde kŕmiš poter kŕmiš ho malými bielymi červami kde a ako sa k ním dostanem? Totiž videl som kopu videí na youtube kde ich chovajú no neviem ako si ich zaobstarať. Hlavná otázka je ,že neviem presne určiť o akú Poeciliu ide na fotkách. Nachytal som ju u nás v teplom potoku je ich tam na kvantá plus sa mi podarilo nachytať nejaké zvláštne raky a boli tam aj akváriové žabky. Najskôr som si myslel že ide o endlerovky ale ako pozerám tvoje fotky endlerovky sú krajšie vyfarbené. Za odpoveď ďakujem.

@ Matúš Dobrotka, děkuji za ta slova, jsem jen rád, když jsou moje příspěvky pro kohokoliv svým obsahem přínosné .

Do větších plastových boxů se vejde 50 litrů a do menších 20 l. Pak tam mám i menší manipulační na 7 litrů a míň .

Používám to jako nádrže, poněvadž jsou samy o sobě lehké, dobře přenosné i skladné v nižších cenách, než za jaké vychází materiál ze skla.

Nevýhoda spočívá ve zhoršení průhlednosti stěn při jejich čištění a křehnutí s pozdějším rozpadem při vystavení slunečnímu záření.

V tom plastu se dají chovat ryby, plži i krevetky a pěstovat i rostliny a ošetřovat to podobně, jako u akvárií ze skla. Může se do těch plastovek umístit i ohřívač a filtr. Akorát ty plastové kryty tlumí světlo a nahrazoval jsem je krycími tabulemi skla.

Teď to nechávám otevřené a zakrývám to jen v případě, že tam mám hodně skákavé druhy ryb. Většinou stačí mít porost hladinových rostlin se sníženou hladinou a ryby při přiměřené péči nemají snahu utéct. Nejrizikovější druhy, např. Inlecyprisy, mám v pečlivě krytém akváriu, jinak u otevřených plastových nádrží používám chovný koš, který z hora zakryju světlo propouštějící síťkou, aby třeba chovné mečovky nemohly vyskočit a zároveň mají nahodile narozená mláďata možnost dostat se mimo dosah dospělců do prostoru kolem toho koše. Samozřejmostí je pravidelné důkladné odkalování těch nádrží, aby ryby nechřadly a nehynuly špatnou kvalitou vody od hromadícího se detritu a ostatních výměšků, proto mám holá dna a rostliny sázím do plastových květináčů, které odsunuji při čistícím odsávání dna .

V rybárně mám stálé odvětrávání, takže mi nic nevlhne a nemám tam žádné plísně.

Nemůžu to moc natahovat, přecházím tedy k dalšímu bodu otázky a to - https://cs.wikipedia.org/wiki/Roupice_b%C4%9Blav%C3%A1 , musíš si je obstarat od jiného chovatele. Já jsem je ještě loni doplňkově nabízel na burze při prodeji ryb, ale nebyl tehdy o ně moc zájem, tak je mám teď jen pro svou potřebu, ale posílal jsem je i poštou přes celé Česko a byla spokojenost. Na Slovensko, to nevím, jak by to dopadlo. Můj chov pochází z Rakouska, protože před několika lety jsem je u nás nesehnal.

Dále, ty Poecilia sp. na fotkách pokládám za zdivočelou formu P.reticulata a láká mne myšlenka se na tu lokalitu přijet podívat a provést důslednější bádání, co se tam mimo jmenovaných ryb, raků a žab, ještě vyskytuje, roste a čím se tam ty ryby i to ostatní živí.

Chtělo by to celkově dát dohromady skupinu nadšenců, kteří by ve vytypovaných oblastech udělali plošný terénní průzkum a vytvořili databázi v krajině se vyskytujících oteplených vod s jejich přístupností, konkrétními vlastnostmi a jednotlivým zjištěním, jaké je jejich oživení od řas, až po vyšší rostliny a všechny živočichy .

Tyto vody mají značný mnohostranně a netušeně využitelný potenciál i v rámci akvaristiky, jen se to nesmí dělat živelně a s neuváženými zásahy do takových-to unikátních ekosystémů. Podrobnosti jsou na dlóóůůhé povídání, na což nemám nyní čas a sílu.

Je pokročilá noční doba a musím končit.

Matúš Dobrotka rupice som mal i ja ,no pre kopec práce som ich trocha zanedbal a zabudol na ne.Momentálne nemám.Ak si dobre pamätám ,tak som ich mal od Mária Jordana 0907155229 cez Bazos.sk
Prípadne môžeš skúsiť grindál.

Aha, takze sem patri ten post z temy L46
Ziva potrava by sa mala dat zohnat tu:
http://www.aquabid.com/cgi-bin/auction/ ... .cgi?foodl
a bezne som videl startovacie kultury aj na ebay
Nedavno bol navod na start a chov tychto kultur na Practical fishkeeping ak bude zaujem mozem to presvietit...