A teď k tomu zásadnímu, zde právě probíranému ukončení letního pobytu ryb ve venkovním prostředí.
Při přenosu se dá předem, nebo zároveň s rybami do akvária větší část té vody, ve které při letnění žily, pak s tím takzvaným přechodem není naprosto vůbec žádný problém a následně běžně jednou týdně prováděnými částečnými výměnami vody, si ryby opět postupně zvyknou na pro danou nádrž běžné akvarijní poměry s odlišnou vodou.
Tady jedině může být potíž, jak na tu počáteční změnu v akváriu zareagují rostliny. Například, některé kryptokoryny zvyklé na tvrdší vodu se po přidání měkčí vody rozpadnou, tím myslím listy, které později, až se podmínky vrátí do původního stavu, začnou znovu růst.
Jinak žádná další velká věda v tom přenosu ryb není, stačí, když se v hlavě "rozsvítí"
. Tímto nemířím na SoRexe, tohle doporučení je pro ostatní, ještě ne úplně zasvěcené chovatele.
Něco jiného jsou přímé importy, u kterých to může trvat déle a někdy, až do dalších generací - odchovu potomstva, což byl případ, jenž jsem zažil u divokých gupek ´´Belémů´´ a posledních několik dnů řeším něco podobného u čerstvě obdržených Micropoecilia parae.
Je, "až dech vyrážející", co dokážou i Němci poslat, ryby tak vyhublé, jako by měly velmi pokročilou hexamitu, se slepenými ploutvemi, třepající se a na dně ležící, normálního plavání neschopné .
Když jsem to po vybalení uviděl, tak jsem to hned v myšlenkách měl za odepsané a uvažoval o okamžité likvidaci s vyhotovením reklamace - nepříjemná to práce.
Nakonec kvůli nemalým výdajům, nesnadné dostupnosti a cennosti samotného druhu, jsem udělal opatření na základě svých osobních zkušeností i převzatých od zahraničních odborníků, kteří popisují postup chovu z přírody nalovených ryb M.parae .
Můj prozatímní výsledek k dnešnímu dni je, že ryby plavou a pohotově reagují na okolní dění, berou chtivě živé i sušené krmivo a samci se zajímají o samice. Ovšem, jak to doopravdy dopadne, se ukáže časem a to i po možném zotavení, protože dokud nedocílím odchovu mladých, vyhráno nebude.
A taky musím být opatrnější při jejich případném letním pobytu venku, nebo ve skleníku, než získám odolnější a celkově pro akvarijní chov trvale udržitelnou "plastickou" - na změny snadno přizpůsobivou populaci, ale to je záležitost trvající více roků. Už jsem hodně přemýšlel a koumal, jak to udělat a bude-li mi zdraví sloužit a ryby nevyhynou, tak se o to pokusím.
Nechtěl jsem psát, až takový dlouhý "výčet" o tom všem, ale stalo se. Třeba to někomu bude k užitku.
Přidané foto: 1. Část hejna divokých gupek Orange Line.
2. Paví očka ze skleníkového odchovu, ponechána pro další produkční chov .
3. Do rybárny přenesené mladé gupky v původní ještě zelené vodě. Nepodařilo se to nafotit ostře