Ja napisem len tie, ktore som konkretne pouzil a poznam z mojej praxe, vynecham tie o ktorych som cital a pocul referencie od znamych...

Tropica plant - velmi dobry, vydrzi cca 2 roky v stredne zarastenej nadrzi, nasledne dohnojovat tabletami atd...davam ho v 2 vrstvach...vacsia vrstva uplne na dno akva (na sklo), druha mensia/nizsia vrstva cca 5cm pod jemny strk (2-3mm)
Seachem Flourite - perfektny na holandana, v podstate nevycerpatelne, nevhodne pre mensie druhy ryb dna (ostrejsie hrany aje vacsi), nedoporucujem na aquascape..hruba struktura...
Tetra plant initial sticks - rychlejsie rozpustanie, mensia vydrz v dne
Tetra plant complete substrate - vyborny, dlho vydrzi a dobre sa s nim robi, aplikacia ako Tropica plant (je oproti TPCS pekne jemny skoro ako piesok...). Mam ho teraz pod HC a spokojnost...
Dennerle Deponit mix - zly pomer cena/kvalita (drahy), vydrzal mi velmi malo, mozno 3-4M a musel som dohnojovat...
JBL Aquabasis - kvalitka, je lepsie ho ale prikryt strkom aj ked pisu ze netreba (vyskusane), mam ho teraz v mojom 60l akva
Sera Florenette A - dlho vydrzia, su vhodne najma na stonkovky na dofarbenie, vyrazne ponaha odstranovat biele vrsky u poga (rotala, limnophila, proserpinaca atd dofarbenie hlavne vrskov)
Dennerle tabs (starter, refresher & echin) - vyborne, maju rychly ucinok (najrychlejsi zo vsetkych), nevydrzia ale extra dlho..cca 6-9M...perfektny rast ruzicovych rastlin
JBL Kugeln - horsia aplikacia najma u koberovych rastlin, obcas drobivejsie, kratko vydrzia (mal som u echacov)
Bivoj - tazko sa aplikuje (rozpada sa), vzdy som sa pri nom len rozculil, takze ani nakoniec nepouzil...najhorsie co poznam
JBL Florapol - narocnejsi na pokladku, velmi jemny, vydrzi dlho (aj rok) a staci male mnozstvo, pri vyplaveni nad substrat vysoka pravdepodobnost rias...davat dostatocne hlboko kvoli jeho prachovej strukture...
Tetra Planta Start - dobre a silne, staci polovicna davka ako pise vyrobca, dlho vydrzi...

Trinitisk:
Bivoj sa rozmrvil??
Dával som ho včera pod rastliny, čo som sadil a nebol problém. Je to gulička dobre kompaktná a dobre sa zatlačí do substrátu.
Len neviem ako bude účinkovať... Žeby zlepšili kvalitu??

Ano mne sa Bivoj rozpadol na akoby blato a to 2x (2 rozne balenia)..skusenost cca 3 a 2r dozadu...Bud zlepsil nejako technologiu alebo si mal stastie (alebo ja 2 x smolu?).

Za dva roky s tým určite niečo porobili... U mňa to bolo pevné aj po dlhšej dobe vo vode...

no ja mam tiez z bivojom zle skusenosti...do akva som ho daval ked tam nebola voda ale ked som trosku pohol zo substratom alebo som presadzal rastlini tak sa to rozvirilo vsade ako blato a potom sa to usadilo na rastlinach skoro ma ...
teraz som kupil sera florenete A
trinity: kolko ti asi ucinkovali? je tam pisane ze po tyzdni treba dat nove, tak neviem

azet napísal:bolbitis, ktoremu doprajes ziviny je pevny, drevnaty, ma hrubku rizomu ako parok a listy dlhe polmetra - to co vidiet u Salika je bonsai

jj, nie je ani priviazany, bol len tak "zasunuty" do priestoru, bol pridavany do uz rozbehnuteho, ale on sa sam priviazal kde sa dalo, a dokonale, takze tie moje si musia vystacit len s tym, co je vo vode a preto aj tak vizeraju, a vlastne skoro vsetko v tom akvariu si berie ziviny z vody, 1kg machov, 2kg microsoria, nema to lahke, ale zivot je boj

No3 napísal:no ja mam tiez z bivojom zle skusenosti...do akva som ho daval ked tam nebola voda ale ked som trosku pohol zo substratom alebo som presadzal rastlini tak sa to rozvirilo vsade ako blato a potom sa to usadilo na rastlinach skoro ma ...
teraz som kupil sera florenete A
trinity: kolko ti asi ucinkovali? je tam pisane ze po tyzdni treba dat nove, tak neviem

ja som nedaval a viem za este asi po 6M tam stale boli v substrate, asi polovicne ale evidentne fungovali...ono to co sa pise niekedy v navode je aj z pohladu vyrobcu aby sa to predavalo, takze treba to vyskusat a brat to trochu s rezervou...Podobne je to aj s klasickym tekutym hnojenim, kde u niektorych vyrobcov (specialne sera florena napr.) su davkovania dost prehnane...
Pri davkovani tabliet, kapsul je potrebne tie rastliny sledovat a dodavat podla potreby ,z casu na cas jemne pinzetou skontrolovat ci to tam este je, ale opatrne! Vynimkou su dennerle tabs ktore su sice este v substrate akoby nerozpustene, ale uz nemaju tak silny hnojaci ucinok...

Trinitisk:

Podobne je to aj s klasickym tekutym hnojenim, kde u niektorych vyrobcov (specialne sera florena napr.) su davkovania dost prehnane...

No to neni moc potešujúce čo čítam.. Ako môžu byť prehnané? Predsa to nemôže byť len taký bohapustý marketing. Prehnojovanie rastlín !!!nevynímajúc živočíchy!!! to sa predsa nerobí ani na záhrade!!! Ako to myslíš, že je to prehnané??? Reps. ktoré značky to preháňajú a ktoré sú seriózne??? To by bolo dobré v tejto téme uviesť nie??? Skúste prosím vás zostaviť nejaký zoznam ,,čiernu/bielu listinu,,.

je jasne, ze kazdy sa snazi najst to najlepsie hnojivo, niekto ti poradi jedno, druhy zasa druhe, ono kazde u kazdeho funguje inak. Kazde jedno akvarium je samostatny biotop, v ktorom prebieha kolobeh zivin a energeticky tok, rovnake su iba biochemicke drahy. Vzhladom na to, ze kazde akva je ine, a kazde potrebuje trosicku ine pomery roznych latok, kazdy inak krmi, ma ine rastliny, ine zivocichy, inu abundanciu zoocenozy a inu fytocenozy. Musis len skusat a uvidis. Nikto ti nepovie so zarukou, ze toto ano v takom mnozstve, toto nie, atd. a to nehovorim o merani parametrov. Pokial vsetko funguje, je zbytocne davat hnojiva. Pokial sa dostavia problemy (daju sa pozorovoat este skor, na rastlinach sa prejavia zmeny v raste, tvare listov, pomere farbiv v pletivach, ...), tak je dobre zacat experimentovat. Podla mna je najlepsie hnojivo take, v ktorom si si isty jeho zlozenim, a moznostou vynechavania makroelementov, ktore su v akva uz aj tak v nadbytku (spominane pmdd). Ja som zalozil experimentalne akva a premyslam, ze nan om skusim pmdd, ale urcite to nebudem skusat jeho predimenzovanim makro a mikroprvkov a nasledny resetovanim. Aj ked verim, ze tato metoda funguje ((okrem staleho prisunu makro a mikroprvkov sa stalou vymenou vody (den, obden) dostavaju von aj fytohormony, ktore rastliny vylucuju a tym sa tiez predchadza brzdovemu efektu)), neviem si vsak predstavit, co by to v akva urobilo s mojou zoocenozou, alias krevetky, slimaky a galaxky, a veci typu otik je omameny, alebo krevetky su spomalene su pre mna absolutne neprijatelne, uz len z presvedcenia, ze mam svoje zvieratka rad a nebudem im ublizovat. Ale inak experimantalna metoda to moze byt dobra.

to camo: Seru Florena som zamerne spomenul ako priklad lebo ja osobne mam s nou taku skusenost a to dlhodobo a u roznych/rozne osadenych akvarii. Naopak napr. JBL Ferropol mi prijde podstatne slabsi a davkovanie uvadzane vyrobcom naopak priskrtene (treba davkovat zase viacej)...Je to ale individualne, kazdy si musi najst svoj sposob a vytvorit si aj vlastny nazor, co mu najviac vyhovuje. Kazde akva je jedinecne a neda sa skopirovat 1:1 podla nejakej predlohy...

krto:

Hnojivo:
Rozrobené v dvoch fľašiach
Makro
V 1 litry destilovanej vody rozpustiť:
59 g K2SO4 , 65 g KNO3, 6 g KH2PO4, 41 g MgSO4
Mikro
V 1 litry destilovanej vody rozpustiť:
80 gramov CSM + B alebo rovnocenného mixu stopových prvkov (Tenso)

Keby som miesto tensa pouzil komercne hnojivo, bol by to problem? Ked obcas presvihnem hnojenie 1hod. pred svetlom?

camo napísal:Za dva roky s tým určite niečo porobili... U mňa to bolo pevné aj po dlhšej dobe vo vode...

to by ma zaujimalo po akej dobe... dal som sa na bivoj (vyrobca rataj) nachytat, bol v dne mozno 4 tyzdne a ked som presadzoval rastliny tak sa nechutne rozptylil ... bol ako makky sliz, vytiahnutim rastliny sa rozpadol, oblak bieleho cohosi zvyril ... uz by som to nepouzil viackrat

koroner napísal:Keby som miesto tensa pouzil komercne hnojivo, bol by to problem? Ked obcas presvihnem hnojenie 1hod. pred svetlom?

Nebol, sam to striedam cca kazde 2 tyzdne Tenso so Sera Florena. Ano, je fajn mat prihnojenu vodu uz pred svetlom a to aj vratane spravnej hodnoty CO2...Pri Florene kde je ale vyrobcom doporucovane hnojit raz tyzdenne si rozpocitavam vysledok tak, aby som hnojil kazdy den v malych mnozstvach (na tyzdennej baze ked si to spocitam, sa dostanem na to, co doporucuje vyrobca)
@dodofix : to co popisujes je presne to co som mal na mysli a co sa mne 2x stalo...je to naozaj humus ten Bivoj...

... k PPS Pro - vymysleli američania= americký galón, aj ja som zachytil v textoch že 1galón=40L, ale to dali asi len mnemotechnickú pomôcku pre nás európanov, aby sa nám to ľahšie počítalo ...

... k obohateným dnám, v diskusiách na http://www.aquaticplantcentral.com/ sa najčastejšie spomína produkt fy Seachem-Flourite, ale na takéto dno treba myslieť už pri zakladaní - a vedieť aké rastlinstvo použijem a k akému asi dospejem, takže pre nás obyčajných kremičitoštrkových s minimom koreniacich rastlín ostáva len pchanie tabletiek do substrátu od Denerlle alebo Sery, druhou vecou je fakt, že pri menších nádržiach obohatené dno finančne až "tak nebolí" ...

... mne sa tu pozdáva hlavne tá minimálna výmena vody a menšie zásahy do akva vplyvom pomalšieho rastu, ak sa v priebehu nasledujúcich diskusií "neobjaví vhodnejšej metóda" pre moju 300vku "nabehnem" asi na PPS Pro ...

... očakávam, či sa nepridá do diskusie kubo, lebo ten by mal mať tiež nejaké skúsenosti (nielen) s touto metódou ...

... na vyššie uvedených stránkach je občas úsmevné pozorovať diskusie zástupcov EI a PPS Pro, ale má to aj ďalší pozitívny dopad na utvrdenie si súvislostí z viacerých zdrojov, napr. svetlo versus CO2, kde pri rovnakej intenzite osvetlenia bude pri menšom obsahu CO2 (15ppm) požiadavka na živiny menšia ako pri väčšom CO2=30ppm ... http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ivnsfdnapr užívateľ Supercoley 1 a následné reakcie zástancov PPS Pro ...

...toto sa mi na akvaristike páči, že je tak veľa rôznych odlišností v jednotlivých akva (substráty, druhy rastlín, hnojenie, údržba, množstvo rýb, technika,...) a rozličných možností ako dospieť ku peknému akva ...

"napr. svetlo versus CO2, kde pri rovnakej intenzite osvetlenia bude pri menšom obsahu CO2 (15ppm) požiadavka na živiny menšia ako pri väčšom CO2=30ppm ..." -> ano, preto ked u EI nedavas tych cca 30mg/l CO2 (resp. mas zly pohyb CO2 v nadrzi), tak zacnes mat problem s riasami, pretoze vzhladom na intenzitu svetla a dodavane CO2 mas "prehnojene" vo vodnom stlpci...
Najnovsie sa hlavne v suvislosti s PPS vedie debata o tom, ze 20mg/l CO2 je "vhodnejsich" pre tento styl hnojenia...dokonca sa uz zacali predavat nakalibrovane roztoky do CO2 dropcheckerov s UT 3dKH (a nie 4dKH ako sme zvyknuty) kde zelena farba roztoku signalizuje cca 20 mg/l CO2.
Vyborna stranka o rastlinkach a roznych sposoboch pristupu k hnojeniu (ale nielen to) je http://www.flowgrow.de/naehrstoffe/

"...toto sa mi na akvaristike páči, že je tak veľa rôznych odlišností v jednotlivých akva (substráty, druhy rastlín, hnojenie, údržba, množstvo rýb, technika,...) a rozličných možností ako dospieť ku peknému akva ..." -> absolutny suhlas, to je na tom to najkrajsie ako aj poznanie, ze stale je co objavovat a nikdy to nie je o tom istom...

krto napísal:... na vyššie uvedených stránkach je občas úsmevné pozorovať diskusie zástupcov EI a PPS Pro, ale má to aj ďalší pozitívny dopad na utvrdenie si súvislostí z viacerých zdrojov, napr. svetlo versus CO2, kde pri rovnakej intenzite osvetlenia bude pri menšom obsahu CO2 (15ppm) požiadavka na živiny menšia ako pri väčšom CO2=30ppm

No já nevím asi ano záleží o kolik.

trinitysk napísal:"napr. svetlo versus CO2, kde pri rovnakej intenzite osvetlenia bude pri menšom obsahu CO2 (15ppm) požiadavka na živiny menšia ako pri väčšom CO2=30ppm ..." -> ano, preto ked u EI nedavas tych cca 30mg/l CO2 (resp. mas zly pohyb CO2 v nadrzi), tak zacnes mat problem s riasami, pretoze vzhladom na intenzitu svetla a dodavane CO2 mas "prehnojene" vo vodnom stlpci...

Ano, ale také EI říká co máš v tu chvíli dělat.

Mě by zajímalo jedno. Jestli je schopný dát někdo (a tím myslím kdokoli) odpověď na to jaké koncentrace živin jsou ve vodě spouštěčem řas? Jaké hodnoty živin mám v akváriu držet?
Modelový případ. Jsem začínající akvarista. Řekněme že vstupní vodu mám měkou a vyhovující. Pominu obsah živin v ní.
Osvětlení zářivkou T5 cca 0,5WL. Chci přidávat CO2. Dno jsem založil z křemičitého písku bez hnojiv. Možnost dodat hnojiva pouze přes tablety.
Jaké mám udržovat parametry vody aby vše rostlo OK? CO2 20mg/L? Nebo 30mg/L? Nebo 10mg/l?
Dejme tomu , že chci udržovat střední hodnoty CO2 kvůli živičišstvu takže 20mg/L. Sice nevím jak to budu přesně měřit ono tam klidně můžu mít 15-25 mg/L. Dejme tomu ,že světlem a CO2 mám danou jakousi spotřebu rostlin i když ta může v závislosti na C02 kolísat. Logicky bych také uvažoval, že různé druhy rostlin mají různé nároky na spotřebu živin. Některé potřebují více PO4, některé potřebují spíše N atd.
Dejme tomu, že začnu hnojit PPS. Týdně (pro zjednodušení) NO3-7mg/l, PO4 0,7mg/, K 1,2mg/L mikro nevím, mě tuším ten mix vycházel na 0,5 mg/L Fe (to je nepodstatné).
Pokud toto všechno dodám do akva bude to OK? Jaké hodnoty bych měl mít aby mi všechno rostlo bez řas. Každé akva je jiné a má jinou spotřebu, ale kdy budu v nerovnováze? Když bude PO4 0,2 nebo 0,5 nebo 1 a NO3 5-10-15-....? Jaký má být ideální poměr NO3 k PO4. Někdo se drží striktně Redfield ratia na druhou stranu jsou prokazatelná akva kde je poměr 5:1 i nižší.
Ano není to exaktní věda, ale pořád si myslím, že jsou to veličiny změřitelné.
Takže jak na to?

"Mě by zajímalo jedno. Jestli je schopný dát někdo (a tím myslím kdokoli) odpověď na to jaké koncentrace živin jsou ve vodě spouštěčem řas? Jaké hodnoty živin mám v akváriu držet?" -> riasy ti mozu nastat v zasade len 2 pripadoch v suvislosti s hnojenim, ked zbytocne vela alebo naopak zbytocne malo hnojis. Teda vtedy, ked mas nerovnovahu (o tej je minimalne v tejto teme popisane uz velmi vela, myslim, ze nie je potrebne to tu znovu popisovat). Tych pripadov kedy ti mozu nastat riasy mimo este hnojenia moze byt daleko viacej a casto sa to pritom na hnojenie zhadzuje...a pritom pravda je niekde uplne inde.
V tvojom pripade sa neda jednoznacne odpovedat. Svetla (0,5W/l je malo hovoriaci parameter, len velmi okrajovy...ale ved to sam vies) a ani svietivost nie je vseliek. Zavisi to na sirsich suvislostiach (vysky akva atd atd).
Taktiez je dolezite a suvisi to s hnojenim, ake rastliny tam budes mat. Rychlorastuce stonkovky potrebuju iny sposob a intenzitu hnojenia (ako aj zlozenie a pomery N a P, taktiez je to ine u rastlin "cervenych") ako napr. ruzicove echace alebo krypta. Pomaly rastuce rastliny detto. Dalsim faktorom je zlozenie ryb (zivorodky, mix, tetry, cichlidy atd), ich finalna velkost a cetnost v akvariu. Nie kazda ryba je schopna dlhodobo znasat vyssie koncentracie zivin v akva ci pumpovanie CO2 vo vyssich hodnotach aj ked tieto by mohli byt pre rastliny idealne (napr.pri diskoch sa nedoporucuje CO2 a ak tak len velmi malo..rovnako chovatelia nedoporucuju ani hnojenie ako take v nadrzi s diskami...). Taktiez je dolezite ci ma byt akva skor low tech pretoze na neho nemam dost casu (tam budem hnojit menej) ako hi tech kde mam moznost stravit viacej casu jeho udrzbou (vtedy mozem hnojit viacej a aj vsetko porastie rychlejsie...).
Preto otazka kedy bude akva v rovnovahe a ake pomery zivin zachovavat je asi ako keby si chcel vediet ktore auto je najlepsie...tiez sa to neda povedat. Na tie otazky na ktore sa vyssie pytas sa neda jednoznacne a zodpovedne, podla mna, odpovedat.
Ak by si dal konkretne akvarium, presne naspecifikovane tak by som ti vedel povedat o ake hodnoty hnojenia a vody by som sa snazil ja ak by bolo akva u mna. V zasade si myslim, ze je velmi dobre poznat rozne pristupy a sledovat skusenosti inych, vsetko sa to totiz vyvija. Najdolezitejsie je ale mat skusenost vlastnu a skusat si rozne veci aj sam na konkretnmom akva. Byt trpezlivy, postrehy a vysledky si niekde uchovavat a postupovat cielene a s rozmyslom.
Dneska je kde kade kopec teoretickych odbornikov co maju vsetko super nastudovane (a nielen rastlinky ale aj chov a odchov ryb), ale nemaju pre veci cit. Poznam kopec akvaristov co to zabalili, pretoze aj ked boli teoreticky na tom ovela lepsie ako ja, prakticky nevedeli nikdy najst sposob (a udrzat si ho..) tak aby bolo akva dlhodobo pekne. Preto cest a slava tym, ktori to vedia a aj chovatelom ryb. Vela ludi si mysli, ze je to vsetko bac bac jednoducho hotovo, ale ono je to vo finale o dost zlozitejsie. Preto je rozdiel ked urobi diskusa niekto co sa tomu venuje a ma cit a nadanie a medzi tym, co ma trebars aj hi-tech rybarnu ale ten cit mu proste chyba (aj takych poznam a nie je ich malo..)

zatiaľ sa mi najviac páči ten spôsob, ktorý písal krtko ...
jednoduché, prehľadné, a verím že aj účinné
budú aj ďalšie spôsoby ?

noiseless napísal:budú aj ďalšie spôsoby ?

budou už to dávám do kopy

Ahojte.
trinity: super link ten flowgrow.de, riadny manici...
spominal si kdesi aj holandanov?

holandanov ako holandske nadrze, najdes ich aj na ten stranke co som poslal...

THE METHOD OF CONTROLLED IMBALANCES (MCI)
Metoda řízené nevyváženosti (nebo vyváženosti)


Tuto metodu na světlo vytáhnul argentínsky akvarista Christian Rubilar. Originál této metody můžete nastudovat v AJ zde: http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... mmary.html
Nebudu popisovat všechno podrobně, protože je to celkem rozsáhlé. Něco zkusím přeložit tak aby princip byl zřejmý.

Christian před několika lety pracoval ve společnosti vyvíjející akvarijní hnojivo. Když měli připravený prototyp tak založil 5 osázených nádrží s extra vysokým osvětlením a dodávkou CO2 aby vyzkoušel různé kombinace pře-dávkování tohoto produktu. Také různé kombinace PO4, KNO3, Fe atd a sledovat případný rozvoj řas.
Na základě toho zlistil, že existuje jistý vztah mezi určitou nerovnováhou a některými řasy.
Když se snažil použít řešení, které navrhují jiné metody hnojení tak tyto selhaly.
Také si potvrdil, že když přiádá KNO3 a PO4 dosáhne 0 nastoupí GSA řasa (zelená přisedlá) a ostatní řasy zastaví svůj růst nebo odumřou.
Tento vztah nazval jako obecný KNO3 protokol. Tento je hlavním nástrojem MCI.

Co přesně je metoda MCI
Je to metoda řízené kontroly živin v závislosti na výskytu řas. Pokud je světlo a CO2 dostatečně vysoké a máte problém s řasami je to v souvislosti s nerovnováhou mezi živinami a jejich spotřebou.
Je použit pojem nerovnováha, protože pokud mluvíme o přebytku nebo nedostatku není to úplně správné. Staré školy tvrdí, že řasy jsou způsobeny nadměrným obsahem živin, hlavně PO4. EI tvrdí, že příčina růstu řas je nedostatek živin. Ani jedno není zcela správně. Někdy jsou řasy způsobeny nadbytkem, někdy nedostatkem živin.

MCI by mělo umožnit vyladit si hnojivo přesně na konkrétní akvárium a vyladit vztah mezi dodávkou živin a jejich poptávkou.
MCI začne pracovat s KNO3, nízkou úrovní Fe (0,1ppm) a nulovým PO4. To je pouze začátek a řasy řeknou jestli je potřeba přidat PO4 a kolik.
Jestliže přecházíte na tento systém z jiného systému např. EI nebo PPS, měli by jste snížit množství PO4 a Fe ve vodě, jinak obecný KNO3 protokol může trvat i několik týdnů. Než klesne koncentrace PO4 na 0 budou rostliny trpět nedostatkem microprvků.

Někdy bývá problémem voda. Například všichni známe z různých studií doporučovaný poměr Ca:Mg 4:1. Pod vodou tento poměr způsobuje některé problémy týkající se řas. Poměr, který funguje pod vodou lépe je přesně opačný 1:4.
Další potenciální problém je draslík K. K je potřeba o tom není pochyb, ale pokud dodáme příliš mnoho K může NO3 klesnout na 0 a budeme v potížích.

V akváriu máme celou řadu dynamických proměnných, které neznáme, můžeme si ale vybrat jednu pevnou stěnu jako slepec s holí a tou bude GSA (zelená přisedlá řasa)
Pokud se nám podaří dosáhnout GSA víme že chemismus vody je nepřátelský pro jiné řasy a GSA se snadno odstraní přidáním malého množství PO4 denně (viz PO4 protokol).

MCI používá rostliny jako katalyzátor pro téměř jakoukoli nerovnováhu, která se vyskytuje v akváriu.. Protože existuje tolik proměnných které jsou zapojeny, od kvality vody, kombinace rostlin, ryb, světlo, atd., pokusíme se standardizovat určité základní požadavky, bez nichž se stane obtížné udržet akvárium zdravé.

V tomto smyslu tato metoda předpokládá úroveň osvětlení min. 4W/galon (asi 1W/L), CO2 nmezi 25-35 ppm a dostatek rychle rostoucích rostlin. (S Echinodory tento systém nefunguje)

Osvětlení

Pokud navrhujeme výpočet osvětlení ve smyslu galon/W víme, že je tento způsob nepřesný, ale pro naše potřeby dostatečný. Celkově se doporučuje do akvárií osvětlení 2W/galon (cca 0,5W/L) ve skutečnosti je toto osvětlení minimální pro přežití a růst rostlin. Naším cílem, ale je navodit metabolismus rostlin pracující na 100% což je důvod proč doporučujeme 4W/galon. Nicméně zpětná vazba od uživatelů za poslední dva roky ukazuje, že tuto metodu s úspěchem používají i na méně osvětlená akvária (až 0,3W/gal tady jde zřejmě o chybu a je myšleno 0,3 W/L? ). U těchto lidí doporučujeme zlepšit osvětlení.

O dalších podrobnostech osvětlení se nebudu rozepisovat to je možno si přečíst v originálním článku.
Další kapitola se zabývá vstupní kohoutkovou vodou, která je případně používána k výměně. Jsou rozebrány situace kdy vaše voda má příliš mnoho NO3 případně PO4. Tuto kapitolu můžu sepsat samostatně.

CO2

Není třeba vysvětlovat, jak důležité je CO2, takže se budu zabývat pouze s problematickým tématům. Existují grafy, které stanoví hladinu CO2 ze vzájemného vztahu Ph a Kh (Tillmanova tabulka). Doporučuje ji i systém PPS. To je omyl. Hlavní problém těchto grafů je, že si můžete myslet, že máte dostatek CO2 a ono tomu tak není.
Domníváme se že nejlepší je použít krevety jako bioindikátory CO2. Krevety jsou citlivější než ryby. Při 40 ppm CO2 se začnou chovat divně, snaží se uniknout z akvária.
Navrhujeme vyčlenit si jedno dopoledne a sledovat akvárium. Každých 30 minut zvýšit mírně dodávku CO2 až do doby kdy se začnou krevety rozčilovat. Pak vytěsnit CO2 z vody čerpadlem nebo vzduchováním a CO2 nastavit na hodnotu o 30minut dřívější. Toto by měl být skutečný limit CO2 které mohou přijímat rostliny aniž budete riskovat život svých ryb a krevet. Pokud máte akvárium s krevetami můžete kalibrovat CO2 na hodnotu o 90 minut dřívější a uhlík kompenzovat dodávkou některého z výrobků jako je Excel nebo EasyCarbo.

Výměnu vody můžete provádět 50% týdně.

Teď se vrhněme už konečně na hnojení.
Základem bude hnojení s KNO3.

Začneme s KNO3 obecným protokolem tím zjistíme skutečnou spotřebu NO3 v akváriu.

1. Výměna 50% vody
2. Zastavit přidávání jakéhokoli hnojiva
3. Denně přidat 1g KNO3 na 50galonů (cca 200 L) dokud se neobjeví GSA
4. Jakmile se objeví GSA nebo sedmý den v týdnu, udělat výměnu 50% vody
5. Pokud se GSA neobjeví v prvním týdnu, po výměně vody pokračovat s dvojitou dávkou KNO3 v následujícím týdnu.

To znamená že pokud dosáhnu GSA třetí den od dávkování. Je reálná spotřeba KNO3 3g, které budou příště dávkovány v celém týdnu (7dní). Ve zdravém akváriu by měl být obsah KNO3 nízký. Pokud je příliš vysoké NO3 je pravděpodobně problém s CO2, Kh, špatné kvalitě vstupní vody, osvětlení.

Jistě se ptáte proč mám omezovat rostliny PO4? V zdravém akváriu je obvykle nedostatek NO3 a přebytek PO4. Proto dodáváme PO4 pouze tehdy pokud ho rostliny opravdu potřebují, GSA, zakrslé listy a ostatní symtomy ukazující na nedostatek PO4. Na druhou stranu víme, že rostliny jako Microsorum, Anubias, Marsiela crenata spotřebují hodně PO4 a pokud je máme v nádrži můžou PO4 potřebovat.
Ve skutečnosti neomezujeme rostliny PO4, ale K. Nechceme aby NO3 kleslo na 0 pokud bychom přidali příliš mnoho K může se to stát.

Pokud potřebujeme přidat PO4, protože máme rostliny, které to vyžadují máme 2 možnosti jak to udělat.

1. Můžeme přidat trochu PO4 injekční stříkačkou bez jehly přímo k listům rostlin. (Přiznám se že tomu moc nerozumím tak kdyby to někdo uměl přeložit lépe)
2. Pokud máme GSA po zastavení přidávání PO4. Zkusíme zjistit jeho aktuální potřebu přes PO4 obecný protokol.

PO4 obecný protokol

1. Výměna 50% vody
2. Udržovat přidávání KNO3
3. Denně vyčistit skla od GSA
4. Přidat denně 1g PO4 na 500 galonů (cca 2000 L) dokud se GSA přestane objevovat
5. Jakmile dosáhnete tohoto bodu nebo 7 den výměna 50% vody
6. Pokud se GSA nezastavila v 1. týdnu pokračovat po výměně z dvojnásobnou dávkou atd.

Jakmile se GSA přestane objevovat použijeme naměřenou částku PO4 v posledním týdnu k týdennímu dávkování.

V originále článku jsou popsány další obecné protokoly. Můžeme se jim pověnovat samostatně pokud někdo bude chtít. Jinak jsou tam vyobrazeny i druhy řas a jaký nepoměr jakých živin je vyvolává.
To už ale někdy jindy
Tak si zas něco přečtěte.

Pěkné téma. Moc k tomu nemám co říct protože hnojím ratajovým bioflorem a zkusil jsem PMDD bez NO3 i PO4, ale NO3 jsem nakonec přidával, abych se zbavil sinice a to se povedlo.

Škoda, že u toho odkazu na MCI není více fotek od každé z těch řas. Ne všechny jsou pro mě tak snadno identifikovatelné podle toho co si pamatuju, že jsem v akva měl, protože jestli i na ostatní řasy fungují ty rady jako na sinice poměr NO3 a PO4, tak by to bylo pěkné.

Jinak mě nejvíc zaujalo PPS a zkusím ho v praxi na funkčním akva. Uvidím jestli náročnost na údržbu bude nižší a přitom bude fungovat stejně slušně jako do teď na biofloru

@smik: tou otazkou k "idealnym" koncentraciam niekam smerujes, alebo ides urobit pokus na nejakej nadrzi?

trinity ze:

riasy ti mozu nastat v zasade len 2 pripadoch v suvislosti s hnojenim, ked zbytocne vela alebo naopak zbytocne malo hnojis. Teda vtedy, ked mas nerovnovahu (o tej je minimalne v tejto teme popisane uz velmi vela, myslim, ze nie je potrebne to tu znovu popisovat).

asi si sa v rychlosti zle/nepresne vyjadril, ale tomu sa neda porozumiet. "zbytocne malo" je co presne? limitujuce prostredie pre rastlinu? naschval, alebo nevedomky? "zbytocne vela" je tiez strasne vseobecny pojem. ale z praxe mozem povedat, ze nadbytok zivin nevedie automaticky k explozii rias - za istych predpokladov.
co je nerovnovaha, nerovnovaha coho? zivin? najpodstatnejsia "rovnovaha" je svetlo vs. co2 a jeho distribucia, ziviny idu az potom a tam je to uz relativne easy.

neber to tak, ze Ta chytam za slovicka, ale tuto temu ocividne cita dost akvaristov zaciatocnikov, tak by sme sa mali snazit o presne informacie a definicie.

dalej pises, ze:

Tych pripadov kedy ti mozu nastat riasy mimo este hnojenia moze byt daleko viacej a casto sa to pritom na hnojenie zhadzuje...a pritom pravda je niekde uplne inde.

absolutny suhlas

je jasne, ze na smikovu otazku neexistuje perfektna odpoved - je x faktorov, ktore su prepojene do komplexnej mozaiky. zaciatocnik ju nema sancu na supu rozoznat. kvoli tomu vzniklo a sa etablovalo postupne niekolko "systemov", ktore sa daju pouzit ako chodnicek. z mojej skusenosti mozem povedat, ze rastliny su mimoriadne prisposobive. nadbytok zivin a nejake pomery a rovnovahy P vs. N, Fe, Ca vs. Mg, zle K+ atd. su vsetko davno preziti strasiaci. vsetko zavisi od cielov. tak to zopakujem este raz: ten podstatny pomer, alebo to nazvime rovnovaha je svetlo vs. CO2, tam to stroskotava najcastejsie. potom vec, ktorej sa povie ze "pravidelna starostlivost" no a potom vidim niekde ziviny. pre aky system sa rozhodnem je uz vec vkusu a cielov, ci obohatene dno, alebo viac zivin vo vodnom stlpci je v principe fuk - pred ocami treba mat stale liebigov zakon. viem, mozno prave trinity napise, ze teraz som to zjednodusil prave ja az prilis, to som aj urobil ale v kocke je toto moja skusenost.