pani, vdaka za postrehy.

niezeby sa tymto rastlinam u mna nedarilo, ale niesom s tym ako rastu spokojny. ten prvy link, co dal smik, tak tak nejak vyzera pre mna zdrava r.w. a m.m. - to sa mi zatial nepodarilo. prave ammania sa mi u mna zda najmenej prieberciva.

robil som experimenty so stale viac a viac RO vs. vodovod a ammania sa dostavala do problemov, pokrutila sa uplne a skusal som sa pomerovo s Ca:Mg priblizit k MCI, ze co to urobi, ale potom som to stopol. navysenie Mg voci Ca ammanii neprospievalo.

celkovo znizovanie tvrdosti akvarku neprospievalo, par krevetiek si to odnieslo a niektore rastliny tak trochu tiez. pri parametroch ako napr. u Amana, ze CT a UT niekde 1-2 stupne, tak to len nechapavo trasiem hlavou. cely zivot som pestoval rastliny pri neupravenej vodovodnej bratislavskej vode a svojho casu som mal aj r.w. bez problemov. len vtedy som vobec nepatral, ze preco nieco rastie alebo nerastie. preto som voci nazorom na nete, "jaj zle ti r.w. rastie, lebo mas tvrdu vodu" dost skepticky. tak lahke, resp. jednoznacne to asi nebude...no nic, skusam dalej.

okrem toho som zabudoval do akvarka dalsie nezname ohladne vplyvu na tvrdost, ph, NH4 a ine - mix ADA AS a PS, akadama (sice uz starsia zabehnuta) a Colombo flora base a bol som donuteny hrat sa s hnojenim a pomermi... stary dobry inertny kremicity strk

azet napísal: okrem toho som zabudoval do akvarka dalsie nezname ohladne vplyvu na tvrdost, ph, NH4 a ine - mix ADA AS a PS, akadama (sice uz starsia zabehnuta) a Colombo flora base a bol som donuteny hrat sa s hnojenim a pomermi... stary dobry inertny kremicity strk

Smím se zeptat kde si sehnal Colombo substrát? Já jsem se s ním setkal povětšinou u anglánů, ale cena za dopravu je hodně drsná. Pravda nějak velkou práci s pátráním po něm jsem si nedal

jasne, bral som ho od clarkii-ho na nejakej akva akcii.

to azet: díky. Jak to vychází cenově? Ti angláni ho nabízeli za skoro stejné prachy jako ADA AS, možná o nepatrnou kapku levnější.

no cenu uz netusim - lacne to nieje, asi tak na urovni AS, mozno aj kapanek viac. skus mu napisat SS.

smik napísal:THE METHOD OF CONTROLLED IMBALANCES (MCI)
Metoda řízené nevyváženosti (nebo vyváženosti)


Tuto metodu na světlo vytáhnul argentínsky akvarista Christian Rubilar. Originál této metody můžete nastudovat v AJ zde: http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... mmary.html
Nebudu popisovat všechno podrobně, protože je to celkem rozsáhlé. Něco zkusím přeložit tak aby princip byl zřejmý.

Protože mě trápí žabí vlas tak jsem si vzpomněl na tuto metodu hnojení, která vlastně podle výskytu řas určuje kolik čeho se má přidávat.
Na odkazované stránce jsem fotografie různých řas, ale nějak nedokážu identifikovat, která z nich by odpovídala žabáku, abych podle toho mohl upravit hnojení. Můžete mě s identifikací pomoci?
Podle mě by to asi byla ta s označením A.5. CLADOPHORA....

budulinecek napísal:Podle mě by to asi byla ta s označením A.5. CLADOPHORA....

No nějak nevím s čím potřebuješ pomoct. Jestli to co máš v akva je CLADOPHORA nebo něco jiného tušíš jen ty.
Obecně moje zkušenost s vláknitýma řasama je špatné CO2. Málo nebo špatná distribuce.

No to by odpovídalo i tomu co o cladohore píší na tom webu a mohlo by to odpovídat i tomu co mám v akva. CO2 dávám z TIBI a není ho moc, ale vzhledem k mé vodě (nízké KH) se bojím dávat víc CO2 protože pak to najednou skočí a je ho strašně moc, PH klesne rychle i pod 6
Teoreticky by mělo pomoci podle toho popisu MCI i menší osvětlení (je to problém v rovnováze mezi osvětlením a CO2), jenže to se pak asi nebude dařit takovým rostlinám jako je Blyxa....
Jde mě hlavně o to, že mám pro tuto řasu zažitý "náš" název žabí vlas a nejsem si jist jestli je to právě ta cladophora. Prostě dlouhá tahavá vlákna velmi pevné řasy. Dobře se namotávají na špejli. Akorát z jemnolistých rostlin je to problém - tam to trhám i s rostlinami.

Čau, možná by ti s rozpoznáním řasy mohlo pomoct tohle:

Kód: Vybrať všetko

http://www.rostlinna-akvaria.cz/novinky.html?readmore=12

Děláme teď na stránkách o rostlinný akváriích-

Kód: Vybrať všetko

http://www.rostlinna-akvaria.cz

, což podle mě v Česku a na Slovensku dost chybí.
Překládáme články ze zahraničí, chystáme videa, galerie japonských mistrů apod.
Pokud někdo máte nějaký přeložený článek nebo dokonce svůj vlastní, uvítáme, pokud se s ním budete s námi chtít podělit. Pošlete nám email, který najdete v kontaktu na našich stránkách.
Mám přeloženo více zajímavých článků a popisů rostlin, které budu postupně přidávat, takže kontrolujte

Kód: Vybrať všetko

http://www.rostlinna-akvaria.cz

@gargamel: hmm, rozhodne zasluzny to pocin ... dokonca aj pod clankami je napisany zdroj odkial si/ste clanok prevzali/prelozili cim rozhodne mate u mna tucne + .... ale stale mi tam nieco chyba .... ono este mozno na okraj k pouzitym obrazkom ... bolo by snad dobre uviest k obrazkom/fotkam autora fotky .... pripdane ziskat od neho povolenie na publikovanie jeho fotky .... to iste plati pre clanky ... cize meno autora ...

napr. hned na uvodnej stranke pouzivate fotku ak sa nemylim autor je Marcel Dykierek a nazov odfoteneno akva je "Anyplace... Anytime, ktore bolo Forum AquaScapingWorld (ASW) vyhlasene za akva mesiaca jul 2010 oprav ma ak sa mylim ...

ono, tot len poznamka na okraj .... celkovo je podla mna skvely pocin hlavne pre ludi ktory nevedia anglicky, nemecky atd.... a ak dotiahnete aj tie copyrights ....

K těm copyrights: Snažím se ke každému článku přidat odkaz na originální znění. Je pravda, že k těm fotkám bych mohl ještě další odkazy přidávat. V tom se ještě zlepším.
Jinak psát autorům o povolení publikace článku na internetu a hlavně přeložených v jiném jazyce mi přijde vzhledem k neskutečné náročnosti toto provést jako utopie. Nejen, že by se zveřejnění každého článku strašně protáhlo, ale mnohdy (a to ve většině případů) je naprosto nemožné autora kontaktovat. Často ho nelze ani vystopovat, vzhledem k tomu, že je na internetu už tolik kopií, že nejde najít původní zdroj. Pokud by se vydávala kniha, tak samozřejmě, ale takhle...
Děkuji ale za připomínku, určitě na tom v rámci možností zapracujeme.

Zdravím, měl bych jeden dotaz. Snad se k tomu dokáže někdo ze zdejšího osazenstva vyjádřit.
Momentálně mi jede akvárium na metodě Tomma Barra Estimative index. Provozuji takhle akva už delší dobu. Poslední dobou ale čím dál tím víc uvažuju o přechodu k jinému systému. Hlavním důvodem je to, že chci zkusit taky něco jiného. Další důvody jsou hlavně ty, že mě nebaví pořád chodit do plnírny CO2, takže jsem snížil množství CO2 a logicky nastoupila štětičková řasa. Navíc bych chtěl trochu omezit výměny vody.
Jak jsem tady tak procházel tuhle diskuzi, tak mě to čím dál tím víc táhne k PPS. Lehce bych to modifikoval. Chtěl bych nechat množství CO2 tak jak je, popř. trochu snížit, nechat současné osvětlení 0,5 W/l a samozřejmě snížit dávky hnojiva.
Teď hnojím 20 mg/l NO3, 20 K, 2,6 mg/l PO4 týdně+mikro a chtěl bych to srazit na 10 mg/l NO3, 10 K, 1 PO4 týdně. Problém je, že jsem tady četl příspěvek od trinitiskyho, kde psal, že jakmile snížil množství přidávaného hnojiva při metodě EI, začala řasa a špatný růst rostlin.
Proto bych se chtěl zeptat, jestli můžu takhle najednou snížit dávky hnojiva za předpokladu, že světlo a CO2 zůstane jako teď nebo na to mám jít nějak postupně. Taky by mě zajímalo, jestli mi to nějak pomůže od řas. Podle mě tyto dávky živin stále zajistí nelimitní prostředí pro rostliny, protože s osvětlením pouze 0,48 W/l, které mám by mělo 10 mg/l NO3 týdně rostlinám stačit. Pro rostliny se tak v podstatě nezmění nic, jen nebude ve vodě takový zbytečný nadbytek živin. Ten sám o sobě způsobí ty řasy? V tomhle si nejsem vůbec jistý.

Akonahle prejdes z EI na PPS , tak sa ti doslova budu rozpadat rastliny a budu si musiet nanovo zvykat na iny rezim. Pri PPS staci vymenit max 1/3 vody za tyzden niekedy ani to. Prechod na tento system bude trvat asi 3-4 tyzdne takze vela zdaru. Osobne ja viac uznavam PPS , pretoze je to menej pracne. Ja uz vlastne tu tyzdennu davku pri PPS Pro , ktoru by som mal rozdelit na denne davky davam na tri etapy ako u EI , takze mi to usetri este viac casu so striekackami.

Momentalne mam problem , odkedy som si spravil novy externy filter (120L) , ze mam stale nedostatok zeleza. Pravdepodobne to vsetko ostava vo filtri. Po pridani 1 cajovej lyzicky som nameral po 2 dnoch Fe 0.1mg/l . Chcem to zvysit aspon na 0.3-0.5 , zacinam viac sypat kedze sa mi uz nechce riedit

to gargamel:
1. už jsem to sem dával na začátku.
Tohle si pročti a bude ti vcelku jasno :
http://www.holenderskie.pl/forum/viewtopic.php?t=27953

2. Použij logiku.
Máš to napsané i na své stránce ohledně EI.
Chceš měnit méně vody. Proč ne tak dáš méně hnojiva, protože na konci týdne neděláš masivní průplachy vody.
Chceš snížit CO2 proč ne? Jenom si musíš vyladit množství PO4, protože spousta PO4 a CO2 spolu souvisí.
Určitě nechceš aby rostliny měly nedostatek něčeho.
Tím, že snížíš CO2 je přibrzdíš v růstu, což chceš.
Tak jak píše Kuba. Pokud razantně změníš podmínky tak se pravděpodobně dočkáš rozpadu listů. Zkoušel jsem tento přechod několikrát a osvědčilo se mi ubírat postupně a pomalu (řádově 3-4týdny) na cílové hodnoty a to bylo bez větších problémů.

Kubo napísal:Momentalne mam problem , odkedy som si spravil novy externy filter (120L) , ze mam stale nedostatok zeleza. Pravdepodobne to vsetko ostava vo filtri. Po pridani 1 cajovej lyzicky som nameral po 2 dnoch Fe 0.1mg/l . Chcem to zvysit aspon na 0.3-0.5 , zacinam viac sypat kedze sa mi uz nechce riedit

ahoj Kubo, 120l filter? to mas pri 500ke?... a ake mas naplne - ked myslis, ze ti mizne v nom Fe...

Kubo: Jo jo, přesně toho jsem se obával, že by začaly shazovat listy a nastoupila řasa. Jak byste mi doporučili ty dávky snižovat?
Teď dodávám 3x týdně: 21 NO3 2,4 PO4 14 K
Chtěl bych se dostat na tyto hodnoty: 12 NO3 1,2 PO4 10 K
Díky tomu, že hnojivo dávkuju (a podle Kuba v tom tak i budu pokračovat) 3x týdně, vychází mi to po 3-4 týdnech na 10 dnů, kdy můžu při hnojení dávku snížit. Musím tedy snižovat při každé dávce od každého o 0,9 mg/l NO3 0,12 PO4 0,42 K
CO2 nechám jak je, stejně jako světlo. CO2 kdyžtak uberu až po tom měsíci. Sorry že takhle otravuju, ale nechci udělat nějakou zbytečnou chybu.
Smik: 1. Díky za ten odkaz, moc zajímavé, nějak jsem si ho tu v tom množství zajímavých informací nevšim
2. Jasně, to co jsi tu napsal chápu a rozumím tomu. Já jsem se ale ptal na to, jestli snížení koncenrace živin v akváriu způsobí, že při stejných podmínkách - CO2, světlo, přestanou růst řasy. V EI se totiž říká, že i při přehnojeném akváriu nebudou za určitých okolností (dostatek CO2) růst řasy. Když tedy nebude přehnojené (rostlinám budu dávat vše co potřebují, bude tam pořád rezerva, ale menší), budou řasy míň růst? Nevím jak to jinak napsat, doufám, že si rozumíme.

Vsetko je to zavisle aj na vymene vody. Z CO2 by som teraz neuberal. Cim viac vody vymenis tym viac hnojiva musis doplnit. Naopak ked znizit vymenu vody , nejake zvysky hnojiva ti este vo vode ostanu a tak nemusis liat (sypat) tolko hnojiva. Takze kazdy tyzden zniz o nieco tu vymenu vody a o tolko aj uber hnojivo. Nakoniec sa dostanes z 50% vymeny vody na 25% a postupne sa dostanes aj na polovicny EI tada dasapovedat PPS metodu. Nakoniec uberies aj z CO2.

Pha: Mam tam asi 80L molitanu a chcem pridat este siporax tak 10L.

Kubo: No to teďka není možné, protože příští týden děláme v obýváku podlahu, takže musím v sobotu vylít 90% vody, přenést akva do jídelny a napustit a za týden znova 90% a zpátky. Už se těším na tu rozcvičku, sklo z 300 l akvárka + štěrk + skříňka + rostliny a ryby
Doufám, že tyhle 2 velké výměny vody nějak nenaruší přechod na PPS.

Tak po čase by bolo posunúť túto zaujímavú tému ďalej . Ešte pred mojím pokusom v 160L nádržke (zmes hliny na dne) som natrafil na stránkach APC na zaujímavé metódy, ktoré sa týkajú hnojenia už v samotnom procese zakladania nádrže bez následného použitia hnojív alebo len s ich výnimočným použitím. Metódy sú dve, a ja som sa rozhodol spracovať resp. volne preložiť jednu a to od Aarona Talbota z Marylandu, http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... albot.html . Dúfam, že Vám to nejakého drobného chrobáka do hlavy dá, a vyskúša to aj niekto z nás. Tak príjemné čítanie.

METÓDA MINERALIZOVANÉHO PÔDNEHO SUBSTRÁTU
V priebehu rokov nadšení fanúšikovia vodných rastlín vyvinuli mnoho rozdielnych metód na udržiavanie zdravého rastlinstva. Potom, čo som vyskúšal takmer všetky obľúbené metódy hnojenia, som konečne našiel jednu, ktorá zabezpečuje stále zdravé rastlinstvo. Táto metóda hnojenia metóda dáva základné živiny pomocou mineralizovanej ornice v substráte.

Keď som sa asi pred 4 rokmi pripojil sa ku veľkej Washingtonskej asociácii vodných rastlín, zúčastnil som sa mojej prvej oficiálnej schôdze v dome Seana Murphyho. Sean je biológ obchodného rybolovu a pracuje z mineralizovanou pôdou v jeho rastlinných akváriách už skoro dve desaťročia. On zdokonalil "návod" pre pôdny substrát počas svojich vysokoškolských štúdií mokraďových pôd. Jeho recept som začal nedávno používať s veľkými úspechmi.

Použitie ornice respektíve zaliatie pôdy v substráte nie je nová myšlienka. Akvaristi používali tento spôsob rastu zdravého vodného rastlinstva už desaťročia. Ale, táto metóda predstavuje určité problémy, najmä explóziu rias , vyplývajúcu z príliš silnej intenzity svetla. Toto platí najmä, keď po prvý raz zostavíte vaše akvárium s týmto typom substrátu. Riasy vzniknú pravdepodobne z prebytku živín, ktoré spôsobí rozkladajúci sa organický materiál z pôdy. Rozkladajúce sa organické materiály nie sú biologicky dostupné vodným rastlinám. Ako nádrž zreje, riasy sa pomaly zničia ako organická časť v pôde na konci rozkladu.

Mineralizácia pôdy prispieva k zrýchleniu rozkladu organických materiálov obsiahnutých v pôde. Následne mineralizovaná pôda pomôže skrátiť počiatočné obdobie výbuchu rias, s ktorými ma mnoho akvaristov skúsenosti, ak použijú nejakú pôdu v substráte (POZN: toto sa v miernej miere objavuje aj u mňa v 160L). Mineralizácia pôdy nastane po vystavení baktérií, enzýmov a ďalších pôdnych mikroorganizmov kyslíku vo vlhkom prostredí. Mikroorganizmy rozkladajú organické materiály v pôde na biologicky dostupné minerály. Ak pridáme takéto nové biologicky dostupné formy živín, sú obyčajne tieto dostupné iba rastlinám.

V recepte na mineralizáciu pôdy je niekoľko ďalších zložiek. Íl(hlina) poskytuje zdroj železa. Íl taktiež slúži v spojení s pôdou ako flokulačné (zrážacie) činidlo. Keď sú rastliny vyťahované alebo je porušený ich koreňový systém , pridaný íl pomôže uloženiu pôdy späť do spodku (dna) nádrže. Pridaním dolomitu do základu substrátu poskytneme rastlinám potrebný vápnik a horčík, ktorý potrebujú pre zdravý vzrast. Vápnik a horčík v dolomite taktiež nedovolia stať sa pôde v substráte príliš kyslou. Nakoniec sa pridáva aj rozpustná potash (hydroxid draselný, uhličitan draselný) ako počiatočný zdroj draslíka.

Pri použití tejto metódy hnojenia je možné trvalé použitie tlakového CO2 a vysokej intenzity osvetlenia. Touto metódou mám sám založené 4 nádrže, s high-tech nastavením CO2 a vysokou intenzitou svetla. Zriedkakedy musím dávkovať nejaké zložky, s výnimkou občasných dávok draslíka. Pri dávkovaní dávam pozor a dávkujem úplne maličké množstvo.

Zostavil som zoznam materiálov a postup „step by step“ pre tých akvaristov, ktorí by chceli skúsiť Metódu mineralizovaného pôdneho substrátu.

Potrebné materiály:
- lacná ornica http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5501
- hrnčiarska hlina (íl) http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5499
- dolomit http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5498
- muriate alebo potash (hydroxid draselný, uhličitan draselný) http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5500
- jemný štrk alebo hrubý piesok
- veľkú nádobu na namáčanie pôdy (kontajner)
- sito
- silonový rastrovací materiál (jemné sito/sieťka)
- veľká plachta z plastu (poplastovaný materiál)



Krok 1 – opláchnutie kopy ornice
Ornicu rozmiestnite v kontajneri pre účely namáčania. Ja používam veľké Rubbermaid kontajnery, ktoré sú ľahko dostupné v každom mega- obchodnom centre. Použite ornicu a nie pôdu na pestovanie. Pôda na pestovanie (substrát) má prísady, ktorým je treba sa vyhýbať, ako napríklad umelé hnojivá, vermikulit (POZN:minerál kryštalizujúci v monoklinickej sústave patriaci do skupiny sľúd - (Mg,Fe2+,Al)3(Al.Si)4O10(OH)2•4H2O) a rašelinu. Ornicu zalejte vodou tak, aby vodná hladina bola niekoľko palcov (5-7,5cm) nad hornou časťou pôdy. Dobre to rozmiešajte, pomáha to rozdrobiť veľké zhluky ornice a rovnomerne to rozdistribuuje vodu. Nechajte to namočené jeden až dva dni. Potom pomaly vylejte vrchnú vodu. Teraz pridajte ďalšiu vodu tak, aby pôda bola dobre prikrytá. Tento postup výmeny vody pomáha "vypláchnuť" z pôdy možné umelé hnojivá alebo iné škodlivé vodorozpustné chemické látky.

Krok 2 – sušenie ornice
Nechajte vytiecť nadbytočnú vodu z masy ornice tak, ako sa to robilo pri výmene vody. Vyložte to na priestrannú plachtu z plastického materiálu, pokiaľ možno na priame slnečné svetlo, a rozotrite to v relatívne tenkej vrstve po plachte. Zemina musí úplne preschnúť. Toto trvať jeden až dva dni, záleží na teplote v mieste sušenia. Táto časť procesu by mohla byť robená aj vo vnútri domu, hoci kvôli spôsobeným nečistotám to radšej odporúčam robiť vonku. (POZN: na streche paneláku by to bolo fajn). Keď je zemina úplne preschnutá dajte ju naspäť do namáčacieho kontajnera. Sušenie je proces, ktorý dovolí mikroorganizmom v pôde začať proces mineralizácie živín. Vystavením vzduchu okysličujeme pôdu.

Krok 3 - cyklus premývania a vysychania
Opakujte krok 1 a krok 2 tri až štyrikrát. Opakovanie krokov je nevyhnutné na podporu mineralizácie pôdy a odstránenie hocijakých pomalyrozpustných umelých hnojív z pôdy. Pôda mineralizuje najviac počas doby pokiaľ je ešte vlhká a zároveň je vystavená vzduchu na veľkej ploche. Prostredníctvom namáčania opäť privádzame potrebné vlhko pre tento proces. Keď je pôda blízko úplnej mineralizácie jej štruktúra bude čoraz viac zrnitejšia. Druhý spôsob oznamujúci koniec mineralizácie je vôňa. Akonáhle prestane z pôdy (POZN: asi suchej) vychádzať zápach je pôda mineralizovaná.



Krok 4 (voliteľné) - preosiatie pôdy
Proesiatím odstránime z pôdy veľké kúsky organického materiálu , ktorý sa v krátkom procese mineralizácie nemôže odstrániť(pretvoriť). Týmto zachytíte rozličné drievka, korienky, lístočky a kamene. Mám nádrže, kde som krok 4 preskočil a aj kde som ho použil. Zistil som, že tento krok pomáha k ďalšej eliminácii rias v čerstvo zariadenej nádrži. Môžete použiť jednoduchý drevený rámik s jemným pletivom, a následne jemnú silonovú sieťku. Umiestnite pár hrstí pôdy na kopček, a tento zľahučka pretláčajte cez sito. Nezabudnite na umiestnenie zbernej nádoby pod sito na preosiatu zeminu. Takto preosiata zemina bude jemná ako piesok so vzduchom.



Krok 5 – pridanie ílu (hliny)
Teraz pridajte do zmineralizovanej ornice íl (hrnčiarsku hlinu). Odhadom v hotovej zmesi pôdy by mal tvoriť íl 5% až 10%. Ak preferujete radšej merania, tak ja používam okolo 1/4 - 1 libry ílu na štvorcovú stopu dna nádrže ( POZN: podľa http://sk.wikipedia.Org/wiki/Libra_(hmotnos%C5%A5) a zjednodušene 0,125-0,5kg/929cm2 , cca na plochu 30x31cm 0,125-0,5kg ílu). Pri doplĺňaní ílu ho rozmočte v kontajneri uľahčuje to rovnomerné začlenenie do min.ornice. Druhou možnosťou je pridanie vysušeného ílu, rozdrveného na prášok, a takto pridaného do pôdy. V oboch prípadoch budete nakonec pridávať dostatočné množstva vody, aby zmes vytvorila tečúce bahno.



Krok 6 – vytvorenie estetických hraníc v nádrži
Teraz prichádza zábavná časť setupu v nádrži. Pridajte Vami zvolený štrku pozdĺž prednej a bočných spodných hrán akvária. Stačí len toľko, aby držal svah, ktorý vytlačíte proti stranám stien. Tento krok zabezpečí, že nebudeme vidieť rôzne vrstvy substrátu pri pohľade na tank spredu a zo strán. V tomto prípade som sa rozhodol použiť 3M Colorquartz T-Grade Black Sand, ktorý je aj mojím vrchným substrátom. Preferujem radšej hrubší piesok z mnohých dôvodov. Je veľmi hustý a udrží svah po dlhú dobu. Jemnejšie zrno tiež umožňuje jednoduchú výsadbu.



Krok 7 – pridanie dolomitu a potashe (draslíka)
Posypeme prachom dolomitu a potashe (hydroxid draselný, uhličitan draselný) spodok dna nádrže. Dno by malo byť trochu priehľadné.



Krok 8 – pridanie mineralizovaného bahna
Vyplňte hranice, ktoré ste vytvorili vodnatou zmesou bahna z mineralizovanej ornice a ílu. Táto vrstva by mala byť vysoká ½ "až 1" (1,5-2,5cm).



Krok 9 – pridanie vrchného substrátu
Vrchol pridávaného štrku (piesku) by mal dosahovať minimálne výšku hraníc z kroku 6 alebo via. Ak ste krok 6 preskočili třeba překryt bahno vrchným substrátom minimálne 1“ (2,cm) v jednej časti a 2“ (5cm) v zadnej časti nádrže aby vznikol efekt šikmého svahu.



Krok 10 – pomalé naplnenie nádrže a začatie výsadby
Začnite z výsadbou a naplnením akvária tak, ako by ste vysádzali akékoľvek iné akvárium. (POZN: asi by som naplnil vodou akva max 1cm nad substrát, potom vysadil a pomaly doplnil vodu – obdoba pri obohatených substrátoch od ADA). Buďte opatrní pri plnení nádrže vodou. Postupujte pomaly, aby sa zabránilo narušeniu podkladu a odkrývaniu zeminy.

KONEČNÝ PRODUKT
Dúfam, že Vás to inšpirovalo vyskúšať niečo nové. Tiež som si chcel vyskúšať metódu mineralizovanej pôdy nejaký čas potom, čo som uvidel Seanove krásne akváriá. Nakoniec som dostal odvahu v minulom roku, a založil som malú nádrž o objeme 20 galónov a teraz som závislák? (hooked). Myslím, že s trochou trpezlivosti, pokusmi a omylmi, budete spokojní s výsledkami.


Aaronova 90 gallonova nádrž http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5502


Aaronova 75 gallonova nádrž http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ageid=5504

Link na origo text http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... albot.html , ak by ste niekto z lepším ovládaním angličtiny vedeli v prípade nechceného porušenia autorských práv z mojej strany požiadať Aarona Talbota o dodatočný súhlas s prekladom a uverejnením jeho textu aj fotiek na našej web stránke, bol by som Vám povďačný . Uviedol som linky aj zdroj, ale nie som si istý, či netreba aj súhlas.

Druhá metóda je od Vladimira Simoesa http://www.aquaticplantcentral.com/foru ... ethod.html , ktorú najviac využívajú asi brazílsky rastlinný akvaristi (napr.Enrico Monteiro).

Dosť zaujímavé.
Aká je asi životnosť (funkčnosť) ornice?
Menia sa nejako zásady zábehu akva ak by som tam chcel dať krevetky?
A ešte jedna ako by sa mala meniť voda aby to neochudobňovalo (strašné slovo) dno o živiny?
Ďakujem.

Podľa toho čo som sa dočítal aj na iných fórach + keď zoberiem skúsenosti s použitím zeminy (ornica:rašelina:piesok = 1:1:1, 4-6 rokov) z Wroclavy v Poľsku http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-347:3 + čo sa dočítaš na iných fórach v diskusiách o ADA produktoch (min. 2 roky), myslím že životnosť bude niekde na hranici 3 roky a viac, ale ťažko presne povedať . Ku krevetkám; dáš po zábehu - predpokladám že u novo zriadených to bude aj v tomto prípade trvať v dôsledku N-cyklu minimálne 3-4 týždne - jednu na skúšku a uvidíš či prežije. V takýchto typoch substrátov sa asi neodkaľuje, lebo by si vytiahol to, čo by tam malo ostať, ale prebehne len klasická výmena vody - 20% vody za týždeň. Diskusia na uvedenom linku je bohatá na reakcie + dá sa niečo nájsť aj na iných fórach. (google - mineralized soil substrate).

Zaujmavé.Keby som býval v dome tak to určite skúsim,ale ako bytovkár.Sušiť na streche?To by som asi u susedov nepresadil.

Ešte ostáva balkón, ale to by zas žena vyskočila z kože .

Ja som na prízemí a balkón nemám tiež.Smola.