4,5 m v knihovně, ale je to dáno zaměřením jen na určité skupiny ryb a některá obecná specifika ichtyologie.
arowana napísal:X-ray , trochu by som oponoval. Práve preto, že net anonymný nemáš možnosť overiť si serióznosť autora. Osobne som na nete čítal už aj také kraviny, že od reality to bolo ďaleko, ako my od Tokia.
Ja beriem tieto informácie s rezervou. Kniha má aspoň reálneho autora a je trochu väčší predpoklad na serióznosť informácií, aj keď sú aj v tomto prípade tmavé výnimky a jeden autor preberá nejakú debilitu od druhého autora, bez toho, aby si údaj overil. V minulosti boli príklady aj v akva literatúre, keď sa celá stať aj s chybami prepísala doslovne a uverejnili ju traja autori pod vlastným menom.
Zoli, po čtyřech letech browzdání a skupováním všeho, co vyšlo v Čehúnii v devadesátejch ti dám i nedám za pravdu. Čuňárny jsou všude, na netu i na papíru a je absolutně jedno, jak se to tváří serizoně. Nejhorší na tom je, když člověk pracně přeloží knížku od "renomované" veličiny a pak když si v tom začne studovat, mu z těch pí..... začne běhat mráz po zádech. Viz třeba všechny knížky od Linkeho, které jsou o cichlidovitých nebo labyrintkách. Když jsem se k tomuhle dopracoval, nestačily mi lýzt oči jak tenisáky z důlků a přestal jsem chápat, co je krom jeho báječných přednášek na jeho akvaristické práci tak úžasného. To co napsal se Staeckem, je trošku někde jinde (asi díky Staeckovi), na druhou stranu oba dožívají ze svých znalostí před dvaceti a více lety a to včetně systematiky. No, abych to zkrátil. Ze všech německých autorů (nebo autorů píšících v němčině) mne v posledních letech dokázali oslovit pouze H.Bleher (to je věc, co? při renomé o tom, jaké má, jsem se naopak divil po přečtení jeho knihy o terčovcích opačným směrem než u předešle jmenovaného), Paepke (pan profesor na stará kolena prozřel, škoda že až v novém mileniu a ne dříve), "Tonda" Lamboj (nasadil laťku literatury o západoafrických cichlidkách tak vysoko, že ji v nejbližších deseti letech jen stěží někdo dosáhne, natož přeskočí), Uwe Römer (platí o něm to samé co o Lambojovi - zaměření na jihoamerické cichlidí trpajzliky, takže potkáte-li někdy někde Stawikowského, Koslowského, Borga, atd. - nedráždit prosím jménem Römer...hihihi), Baenschovy lexicony (Mergus) a Evers se Seidelem. Z v angličtině píšících mne berou jen Barlow, Kamihata, Goldstein (ale toho je třeba brát trochu s rezervou), Scott (jehož knížka pojednávající o biotopech je docela výjimečná) a v obecné rovině zásluhy H.Axelroda, protože on to defacto v Americe všechno rozjel. Ještě pokládám za docela slušné knihy o cichlidách od Maylanda, Bricharda a Köningse. No a na závěr tuzemsko. Na prvním místě jednoznačně Frankova Akvaristika z r. 83, Hofmann & Novák - jejich Akvaristika ...., Krčkovy technické knížky, samozřejmě literatura pánů Dokoupila, Vítka & Kadlece, Petrovického. To jsou u mne perly v mojí knihovně, okolo kterých procházím s hlubokou úctou a po špičkách. Je to prostě o osobnostech a o tom, co takové osobnosti a jak i jakým způsobem do svého díla uvedou, zakomponují a dle čeho se drží a je to i o serioznosti.
Jinak kdybych neměl úctu před knihou jako takovou, tak z těch 4,5 m by šlo asi tak 0,5 m do kotle, protože obsahově to jinou hodnotu nemá (Mills, Payssan, Sandfordová, atd).
No a na netu je to to samé. Publikují tam kašpaři, kteří se chtějí za každou cenu zviditelnit, ale i naprosto seriozní lidé. Je to obapolné a nelze jedním šmahem bagatelizovat, že jen kniha má nějakou hodnotu. Pravdou je, že kdo má nějaký skutečně vážnější zájem jít v něčem více do hloubky, musí i na netu vypláznout nějaký peníz, aby se dostala k vysoce seriozním informacím, neboť většina z nich se nachází na dotovaných serverech. Ale i tam si musí člověk dávat pozor - jako všuce.